Projekt Manželka - Láska není žádná věda!

Projekt Manželka - Láska není žádná věda!

A bude jim to jasné.

Projekt manželka samozřejmě vymyslel muž, ženskou by taková hovadina nikdy nenapadla, ta to řeší úplně jinými způsoby (že, dámy?). A Projekt manželka navíc může vymyslet jen mozek fungující skutečně „mužsky". To znamená, jak ví každá vdaná dáma, že muži se často vyznačují z hlediska žen takovým mimoňstvím, že se to ve vrcholné formě nazývá Aspergerovým syndromem.

Jak praví slovník naučný, Aspergerův syndrom patří mezi poruchy autistického spektra. Vyznačuje se především potížemi v komunikaci a sociálním chování, které je v rozporu s celkově dobrým intelektem (u některých jedinců může být i nadprůměrný), a řečovými schopnostmi (pasivní slovní zásoba bývá bohatá, vývoj řeči není opožděn). Jedná se o celoživotní handicap.

To vypadá moc složitě, ale každá žena ví, že její muž neustále trousí po bytě části svého oděvu, často odpovídá jednoslabičně, dotyky jej zajímají, většinou jen když předcházejí sexu, a neustále myslí na něco jiného.

V praxi takovou mezipohlavní komunikaci poznáme takto:

Ona: „Na co zase myslíš?"
On: „Na nic."
Ona zvýšeným hlasem: „Posloucháš mne vůbec?"
On: „Jistě. Co jsi říkala?"

On: „Kde mám ponožky?"
Ona: „Jako vždycky!"
On: „Kde?!" atd.

V zásadě platí, že čím má muž větší IQ, tím víc se podobá autistovi. Ovšem většinou také vydělává víc peněz a to je věc, která zajímá ženy. Ale žít s takovým mužem trvale - tedy ono vlastně s jakýmkoliv mužem -, to předpokládá od ženy silnou vůli. Jak říká jedna moje přítelky, právnička, o svém muži, když zase "vykvete": „Co by si po něm chtěl, dyť je to inženýr!"

Hrdina této krásné knížky není inženýr, ale jeho myšlenkové pochody jsou pozoruhodné. S přítelkyní Rosií, o kterou nevědomky usiluje, ač si myslí, že ne, vyrazí na cestu do New Yorku. Cituji:

S Rosií jsme se sešli na letišti. Cítila se nepříjemně z toho, že jsem jí zaplatil letenku. Vysvětlil jsem jí, že mi to může oplatit tím, že mi z ´dotazníku´ v Projektu manželka vybere vhodné kandidátky, které mohu pozvat na schůzku.

„Jdi do hajzlu," odpověděla

Vypadalo to, že jsme zase přátelé… Konec citace.

Moc jsem se pobavil při tom, když dotyčný hrdina líčí své vědecké kolegyni jak prožil, dle svého názoru dosti nešťastně z hlediska vztahů, poslední výlet s Rosií, a jeho kolegyně zkonstatuje k nic nechápajícímu mužskému: „Tak to se Rosie dost snažila."

Pozoruji-li dnes někde, kde je větší počet mladých lidí, „cvrkot" (sám v klidu, protože pro tyhle mladice jsem něco jako hnědé uhlí anebo omšelý pařez), vidím, jak se ty holky strašně snaží. Aby si jich ti kluci všimli i jinak, než jen na těch předních a zadních oblinách.

Četl jsem si to do půl druhé ráno. Mám rád tyhle knížky s anglickým humorem, i když hrdinové jsou Australani.

A neprozradím vám, jak dopadl Projekt manželka, přečtěte si to sami.

Vydala Fortuna Libri, napsal Graeme Simsion


Neviditelný pes
Václav Vlk st.