Jezdecký tábor Yonahlossee

Nakladatel:Ikar
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:352
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:150 × 232 mm, 535 g
Více podrobností
Klubová cena: 299 Kč
Běžná cena: 359 Kč
Ušetříte: 60 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem 
Připraveno k expedici
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1-2 pracovních dnů.

Doba přepravy dopravcem:
  • 1 den

Poslední změna: 19.04.2018 16:20

Anotace

Šestnáctiletá Thea poprvé v životě opouští svou rodinu, když ji otec odváží do jezdecké školy v horách Severní Karolíny. V mladé dívce se mísí strach z neznámého prostředí, ale i trocha zvědavosti. A ačkoliv jsou první dojmy ze školy po všech stránkách negativní a ostýchavá a nejistá Thea se propadá do hlubokého smutku, umocněného navíc zjištěním, že ji rodiče poslali pryč z domu, neboť se báli jejího románku s jedním z bratranců, postupem času začíná zjišťovat, že i svět za zdmi rodinného sídla může být docela zajímavý. Sbližuje se se svými spolužačkami a neunikne jí, že pan Holmes, šarmantní pětatřicetiletý manžel jedné z učitelek, jenž ji upoutal hned po příjezdu, si jí všímá o trochu víc než ostatních dívek v táboře… Působivý románový debut vysokoškolské profesorky odehrávající se ve 30. letech minulého století v USA, který se hned po vydání dočkal velmi pozitivní odezvy kritiky.

Specifikace

Název: Jezdecký tábor Yonahlossee

Originální název: The Yonahlossee Riding Camp For Girls

Objednací kód: NA035739

Zobrazit podrobnou specifikaci

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze – Anton DiSclafiniová: Jezdecký tábor Yonahlossee

6.5.2014

Když si představím „tábor“, vybavím si spoustu stanů, chatek, dětí a her. Když se jedná o jezdecký tábor, jasně tam přibudou i koně. Přesto je téma tohoto díla maličko odlišné od mých představ. Tentokrát se jedná pouze o dívčí tábor, který si mohou dovolit ti zámožnější a který má vychovávat dívky v ženy.

Čtenářská recenze – Anton DiSclafiniová: Jezdecký tábor Yonahlossee

28.4.2014

Co se stane, pokud ve 30. letech 20. století uděláte něco, co není tak úplně přijímáno společností a nikdo, dokonce ani rodina, vás nechápe, a tak vás vyšlou úplně do jiného státu do internátní školy? Tak nějaké takové pocity má hlavní hrdinka knihy Jezdecký tábor Yonahlossee, která se ocitá v dívčím jezdeckém táboře Yonahlossee. Sama. Bez přátel. Bez rodiny.

Čtenářská recenze – Anton DiSclafiniová: Jezdecký tábor Yonahlossee

31.3.2014

Píše se rok 1930 a svět upadl do hospodářské krize. Svoji osobní krizi ale prožívá i patnáctiletá Theodora Atwellová, kterou právě přiváží její otec do jezdecké školy Yonahlossee v Severní Karolíně. Thea se doma na Floridě dopustila velkého prohřešku a musí na čas odejít jinam.

Čtenářská recenze – Anton DiSclafiniová: Jezdecký tábor Yonahlossee

13.3.2014

Je jí patnáct. Vyrůstala v krásném, tichém sídle v srdci Floridy, uprostřed pomerančovníkových sadů. Neznala nic než rodinnou idylku, něžná slova své krásné matky, osamělé ranní vyjížďky se svým poníkem, či dovádění s bratrem na prosluněných lukách.

Všechny recenze (4)

Odkazy

O knížkách neviditelných a o těch, co křičí...

10.3.2014

Tak jsem dnes přemýšlela – jsou knížky, na které nikdo nečeká, nikdo je nevyhlíží, nepočítá dny do vydání. A i vyjdou tak jaksi nenápadně, bez velkých oslav, bez plakátů a reklam, a v knihkupectvích si najdou nějaké skromné místečko, kde si je nejspíš moc lidí nevšimne.

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

„Myslíš, že tu budeme žít navždy?“ zeptal se. Seděli jsme v zadní části domu s výhledem na místo, které jsem znala snad nejdůvěrněji; na verandu, kde jsme sedávali, zatímco dospělí upíjeli ze svých sklenic. Měla skleněné francouzské dveře, které vedly do menšího obývacího pokoje, a my tam sedávali večer, pokud jsme neměli společnost.
„Nepřemýšlela jsem o tom.“ Položila jsem se do trávy, stále ještě ospalá. „Předpokládám, že budu žít tam, kde bude můj manžel.“ Ta slova zněla z mých úst zvláštně, ale bylo to tak. Věděla jsem, že tomu tak bude.
„Co když tě vezme na Měsíc?“ mrkl na mne Georgie šibalsky. Už to byl zase ten Georgie, jakého jsem znala.
Zasmála jsem se.
„Tak vás tam se Samem pozvu, abyste se tam také podívali. Ale teď chci ještě chvíli spát.“
„Tak já taky.“ Lehl si vedle mne. „Sladké sny,“ řekl úplně stejně, jako to vždy říkávala teta Carrie. Vzal mě za ruku. Čekala jsem, že ji za chvíli pustí, jako to dělával, ale tentokrát ne.
„Děkuji,“ zamumlala jsem. Zavřela jsem oči a už jsem skoro spala, když jsem ucítila Georgieho prsty na své paži.


Žánry