Kokain

Britský spisovatel se ke čtenářům vrací po čtyřech letech. Opustil hony na válečné zločince a teroristy a v románu Kobra (2010) si položil tuto otázku: Je možné vymýtit kokain? Alespoň ve Spojených státech?

Odpověď je jednoduchá, dokonce už i experti placení OSN nedávno přišli s detailní studií o tom, že obchod s drogami jen kvete, represe je neúčinná a že nejlepší cestou je postupná legalizace.

Ve slavném Stopařově průvodci po galaxii Douglase Adamse se mihne chlapík, který se rozhodl osobně urazit všechna stvoření ve vesmíru. Na otázku jedné své oběti, zda ví, že je to nemožné, odpovídá: Ale můžu to alespoň zkusit.

A Frederick Forsyth - respektive hlavní hrdinové románu Kobra - to zkouší opravdu ze všech sil. Na scénu se vracejí dva staří známí z románu Mstitel (2003). Tedy bývalá tunelová krysa z vietnamské války Cal Dexter a jeho tehdejší protivník ve státních službách, nyní však nadřízený Paul Deveraux alias Kobra.

Válka proti kokainu může začít, hlavním velitelem má být Kobra, kterého kdysi vyhodili od CIA, protože byl příliš tvrdý vůči „sprostým podezřelým“ z terorismu. Jenže když má být poražen mocný a krutý kolumbijský Kartel, jdou ohledy stranou.

Slovy prezidenta: „V tom případě budeme nejspíš potřebovat ještě někoho lepšího.“ - „Chcete říct ještě horšího, pane prezidente,“ opáčí ministr pro vnitřní bezpečnost. „Chci po vás, pane náčelníku, abyste se rozhodl, jak choulostivý jste, a především, jak choulostivý je ten pán o pár dveří vedle (tj. prezident). Až to budete vědět, není potřeba řešit nic dalšího. Věřím, že vytyčeného cíle lze dosáhnout,“ říká Kobra šéfovi štábu v Bílém domě. A dostane zelenou.

Má-li totiž na řešení problému osobní zájem americký prezident, takřka nic není nemožné. Kobra tedy dostane spoustu peněz a lidi podle vlastního výběru. Prvním z nich je právě Dexter. Proč? „Jste jediný člověk, který mě kdy převezl,“ má jasno Kobra.

Vytvoří si vlastní Guantánamo, kam posílá zajaté pašeráky, skladuje tuny zabaveného kokainu, potápí pašerácké lodě ve velkém. Řeky kokainu postupně vysychají, nedůvěra a spory mezi Kartelem a překupnickými gangy rostou, nesplnitelné zdá se na dosah...

A pak Frederick Forsyth ještě jednou překvapí. Je příjemné - zvláště v současné záplavě šablonovitých rádobythrillerů - se znovu začíst do autorova nezaměnitelného stylu. Operaci popisuje do nejmenších detailů a věrohodně, postavy slouží ději, nikoliv naopak. Motivace hodných i zlých hochů vychází z chladného kalkulu - snad jen s výjimkou prezidenta, i když i ten si postupem času uvědomí svoje limity.

Forsythův nejnovější počin nestoupá - ale jen opravdu těsně - až k výšinám jeho klasických děl Den pro Šakala, Žoldáci či Čtvrtý protokol. Dokonce to ani nevypadá, že by autor takovou ambici měl. Jenže to vůbec nevadí. Stále tvořící dinosaurus špionážní literatury se zkrátka rozhlédl kolem sebe a zamyslel se, co by ho mohlo vlastně ještě zaujmout.

Během své kariéry už Frederick Forsyth připravoval atentát na prezidenta, uskutečnil převrat v Africe, dopravil miniaturní jadernou bombu ze Sovětského svazu do Británie, válčil v Perském zálivu, chytal Usámu bin Ládina - toho zatím neúspěšně, ale kdo ví, co bude teď, když ho americké komando konečně odprásklo.

Nyní si vybral drogy a na základě pečlivého studia faktů nastínil příběh o tom, co by bylo kdyby... A udělal to skvěle.

A ještě jednu výhodu Kobra má - tři sta padesát stránek, které lze přečíst za noc na jeden zátah. I v tomto ohledu tedy kniha splňuje parametry starých dobrých Forsythových kusů.


8.6.2011  Hospodářské noviny