Být Japonkou

Ale ještě než se dostaneme k fantastickému jádru knihy, seznámíme se s půvabnou Misako. Misako je asi třicetiletámladá žena, která právě prožívá nepříjemnou manželskou krizi.

Zdánlivě si nemá na co stěžovat. Její manžel Hideo je úspěšný a velmi atraktivní muž. Totéž se bohužel nedá říct o jeho matce, u které celá rodina podle tradice bydlí. Tchýně nemá Misako ráda. Vidí v ní totiž ztělesnění zániku tradiční japonské rodiny.

Misako a Hideo se totiž brali z lásky (v tradičním Japonsku věc nevídaná) a nevěsta má k běžné domácí hospodyňce opravdu daleko.

Úspěšně vystudovala vysokou školu a neustále se snaží najít nějaké pracovní uplatnění, i když pracující ženy jsou zatím v tehdejším Japonsku poměrně neobvyklým jevem.

Misako je tedy nucena celé dny trávit ve společnosti své tchýně, která ji vnímá spíš jako služku.

Tradice Misako velí, aby seúplně odevzdala manželově rodině, ale ona má přesto ke svým příbuzným stále velmi blízký vztah. Celodenní tyranie jí ale ubírají sílu k manželskému životu. Ani po pěti letech manželství není schopna počít dítě a Hideo si proto najde milenku…

Misako má ale tajemství, o kterém skoro nikdo neví. Má vize a předtuchy, které se ale snaží potlačovat, protože být jiný, je v Japonsku vnímáno jako něco špatného.

Jako malé dítě se totiž dědečkovi svěřila, že viděla, jak do jejich jezírka spadla mladá dívka. Nikdo jí ale tenkrát nevěřil. Po letech jsou ale v jezírku skutečně objeveny zvláštní kosti mladé dívky.

A tady se do příběhu vplétají detektivní vlny. Kdo byla ta mladá dívka, po které se nikdo nesháněl? Spadla do jezírka sama nebo byla zavražděna? Misako se vrací do své rodné vesnice, aby s pomocí místního kněze lépe ovládla svůj dar a možná tak pomohla k vyřešení případu…

Knihu Být Japonkou jsem doslova zhltala. Několik prvních kapitol se mi zdálo sice zajímavých, ale neměla jsem problém přerušit jejich četbu a jít si uvařit třeba kávu. To se ale brzy změnilo. Nebýt malých dětí, které se tvrdošíjně dožadovaly jídla a pozornosti, asi bych se od knížky odlepila až úplně na konci.

Dozvěděla jsem se hodně o tradičních japonských zvycích a kultuře. Japonská tradiční rodina je všeobecně známým pojmem, ale málokdo ví, co toto téma doopravdy obnáší.

Život a zájmy jedince jsou zcela podřízeny potřebám rodiny. Po druhé světové válce ale začaly do Japonska pronikat cizí, především americké, vlivy, ve kterých se mladá generace beze zbytku shlédla. Konflikty v rodinách nebyly v tomto období proto zdaleka ojedinělé.

Jak dopadne nelehká volba mezi rodinou a kariérou? A jaký byl osud tajemné dívky z jezírka? To už si budete muset přečíst sami. Jestliže se zajímáte o orientální kulturu, milujete mysticky laděné příběhy, popřípadě si libujete v detektivkách, pak je kniha Být Japonkou přesně pro vás.


Autorkou recenze je Jana Šrámčíková

Přidat komentář