Tisíc a jedna noc - 1. díl

 

První souborné ilustrované vydání Tisíce a jedné noci vychází u příležitosti 300. výročí prvního francouzského překladu - tedy prvního převodu příběhů do evropského jazyka.Ten se tehdy stal (vedle Bible) nejčtenější knihou 18. století, součástí mnoha rodinných knihoven a také inspirací pro mnohé přední světové literáty - Voltaira, Goetha či Stendhala. Příběhy, které vypráví moudrá Šahrazád, a oddaluje tak svou smrt, jsou ve skutečnosti dílem mnoha anonymních vypravěčů, kompilátorů a literátů od Indie a Iránu až po Egypt, a vznikaly od 7. do 16. století. „Na Západě se o této sbírce často hovoří a píše jako o pohádkách Tisíce a jedné noci. To však zdaleka neodpovídá jejímu neobyčejně bohatému žánrovému fondu,“ říká Denisa Novotná z nakladatelského domu Euromedia Group, který celou sbírku vydává. Kromě pohádek tu jsou sebrány i pověsti, legendy, bajky, novely, cestopisné cykly i rozsáhlé romány. V překladu Felixe Tauera už vyšly příběhy Tisíc a jedna noc vícekrát, právě tento orientalista také příběhy do českého prostředí uvedl prvním kompletním překladem v letech 1928 až 1934.Nové vydání je opatřeno rozsáhlým poznámkovým aparátem. Exkluzivitu mu dodává také vazba v hedvábí s orientálním motivem a bohaté původní ilustrace.

Odeon, stran 376, MOC 990 Kč

3.1.2011  Týden  str. 61  Kultura

Přidat komentář

První svazek nového vydání Knihy Tisíce a jedné noci bude dnes slavnostně uveden do prodeje. Nakladatelství Odeon vydává rozsáhlé dílo v osmi svazcích, které se objeví v průběhu tohoto roku. Knihy přinesou překlad Felixe Tauera a každý svazek bude ilustrován jiným výtvarníkem. Autory šesti set ilustrací jsou Karol Ondreička, Róbert Brun, Peter Pollág, Dušan Kállay, Dávid Ursiny, Peter Uchnár, Jana Kiselová Siteková a Igor Piačka.

Nakladatelství Odeon tuto edici připravilo k třístému výročí publikování prvního francouzského překladu Tisíce a jedné noci -a také navazuje na loňský úspěšný projekt Zlaté bible. Svazky Tisíce a jedné noci však nebudou tak nákladné a rovněž vyjdou ve větším nákladu: jeden kus má cenu 990 korun a od každého dílu se objeví tři tisíce výtisků. Svazky mají zlatou ořízku z knihařské dílny Richard Mayer v Esslingenu, použité hedvábí pochází z tkalcovny Bamberger Kaliko. Výrobní proces byl pak dokončen v banskobystrických tiskárnách.

Jaroslav Oliverius v úvodním slově říká:„Monumentální sbírka nazvaná Kniha Tisíce a jedné noci je právem pokládána za největší dílo fabulačního umění Orientu. Najejím vzniku a vytváření se po staletí podíleli nesčetní anonymní vypravěči, tradenti, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt. Z literárněhistorického hlediska se řadí k památkám středověké arabské literatury, neboť je psána arabsky a na její podobě mělo rozhodující podíl arabské prostředí.“

Nejstarší texty této sbírky pocházejí z Indie a Íránu a byly napsány v pehlevštině. Následně byly v Bagdádu přeloženy do arabštiny. Už tehdy bylo asi dvě stě příběhů rozděleno do tisíce nocí a základním rámcem byl příběh krále, který odhalí nevěru své manželky a jako pomstu si pak každou noc povolá jinou ženu a ráno ji nechá zabít. Do té doby, než pozná spanilou a vzdělanou Šahrazád,která vždy vyprávění rafinovaně přeruší tak, aby chtěl další noc král poslouchat dál.

Z Bagdádu, kde se korpus textů rozrostl, putoval do Egypta, a i tam ještě nabyl na objemu. Soubor tak přináší náměty indické, perské, irácké, egyptské, syrské i židovské. Přičemž se příběhy pohybují na hraně ústního vyprávění a fixovaného textu. I proto neexistuje kanonizovaná podoba tohoto rozsáhlého souboru. K nejúplnějším a nejspolehlivějším patří kalkatské vydání z let 1839 až 1842 od W. H. Macnaghtena.

Tisíc a jedna noc je pestrá nejen původem, ale taktéž žánrově. Jsou zde vloženy i rozsáhlé romány, tedy nikoliv pouze pohádky, o nichž se nejčastěji mluví v souvislosti s Tisícem a jednou nocí na Západě.
Podváděla manžela Vedle fiktivních postav se v příbězích objevují i postavy historické. O tom, že se v kompendiu prolíná vysoká literatura s ústní tradicí, pak svědčí mimo jiné postava vzdělané otrokyně Tawaddud, která zná gramatiku, filozofii, právo, stylistiku, básnictví, právo či řečnictví.

Často se ale vyskytují ženské postavy, které oklamaly muže, například ve Vypravování o ženě, která napálila čtyři zamilované muže či ve Vypravování o ženě rolníkově, která podváděla manžela s pastýřem. Navzdory tomuto volnomyšlenkářství“ všechny texty mají zřetelný punc islámského prostředí.

Česká verze textu je věrná originálu - zachovává jak pasáže psané rytmizovanou prózou, tak verše. Překlad Felixe Tauera poprvé vyšel v osmi svazcích v letech 1958 až 1963, podruhé v letech 1973 až 1975 s dodatky z některých edic a rukopisů a pak také ještě v letech 2001 a 2002.

 

11.1.2011  Hospodářské noviny  str. 10  Kultura

Přidat komentář

Arabští učenci byli tehdy na špici v medicíně, matematice, chemii či astronomii. Pokračovali v práci starořeckých mudrců a svými díly přispěli rozhodujícím způsobem k tomu, že světlo vědy začalo pozvolna pronikat do temna středověké křesťanské Evropy.

Na textu Tisíce a jedné noci se po staletí podíleli nesčetní anonymní vypravěči, literáti a redaktoři z více zemí, od mnohonárodnostní Indie přes perský Írán - odkud pochází nejstarší vrstva příběhů - až po arabský Egypt. Pohády tvoří v souboru jen alou část - najdeme zde pověsti, legendy, bajky a cestopisy, ale i reálné historické vyprávění.

Česky vyšly tyto příběhy vícekrát, naposledy před deseti lety. Vždy šlo o překlad Felixe Tauera (1893-1981), poprvé vydaný v Aventinu v letech 1928-1934.

Nyní vyšla první kniha souboru Tisíc a jedna noc (OdeonEuromedia Group) v reprezentativní kvalitě - na křídovém papíře a v hedvábné vazbě, vyzdobená četnými ilustracemi i zlatou ořízkou.

Druhý svazek opravdu exkluzivní edice vyjde 1. dubna a poslední, osmý, 15. listopadu. Každý díl bude mít jiného ilustrátora.


Do sbírky příběhů Tisíce a jedné noci sáhla i známá prozaická a dramatička Daniela Fischerová. Převyprávěla třináct pohádek, které pod názvem Kouzelná lampa a další arabské pohádky vydala Mladá fronta s překrásnými obrázky Renáty Fučíkové a Jindry Čapka

Autorka vsadila na příběhy známější - Áládín a kouzelná lampa, Alí Baba a čtyřicet loupežníků, objevuje se tu Sindibád mořský i Sindibád zemský, zuřivý džin, ebenový kůň, šibal Alí i mluvicí pták.

Daniela Fischerova vypráví jazykem básnivým, ale srozumitelným pro děti školou povinné. Snad proto se leckde odchyluje od originálu a příběhy tu více, tu méně upravuje.

V původním textu pro dospělé se spoustou odboček by se totiž dětský čtenář brzy ztratil. (Podobný výbor z příběhů Šeherezády, ale pro dospělé, převyprávěl před lety už Eduard Petiška - naposledy vyšel v roce 2005.)

Na čtenáři teď je, aby posoudil, která verze nesmrtelných příběhů z Orientu se mu lépe čte.


22.3.2011  Naše rodina

Přidat komentář