Kytice - Fragment

Kytice - Fragment

V baladách se objevuje rychlý spád děje, používají se úsporné vyjadřovací prostředky, množství dějových sloves. Básník vynechává slova, která si můžeme domyslet. Užívá dialogy, které stupňují dramatičnost. Slovesa jsou někdy nahrazena zvukomalebnými citoslovci.

V baladách využívá lidových motivů a objevují se zde různá pořekadla a lidová rčení.

Kytice obsahuje 13  balad – Kytice,  Poklad,  Svatební košile, Polednice,  Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně.

KYTICE
Děj v této baladě je o tom, kde zemřela  matka, po které zůstali sirotci. Každé ráno navštěvovali její hrob. Matce bylo dětí líto a proměnila se v malý kvítek. Děti v kvítku poznaly svou matku a pojmenovaly jí mateřídouškou.

POKLAD
V této baladě dala žena přednost zlatu před dítětem. Matka s dítětem šla do chrámu Páně, kde několik kroků od kostela uviděla skálu a v ní záři. Rozhodla se jít dovnitř, kde uviděla velkou hromadu zlata. Zprvu si chtěla vzít jen trochu, ale neodolala a odnesla, co jí to dovolilo. Dítě nechala ve skále, dala přednost zlatu. Skála zmizela i s dítětem. Matka se lekla a začala hledat dítě. Byla nešťastná a neustále volala své dítě. Když bylo v chrámě Páně mučení, skála se opět objevila. Matka do skály vběhla, vzala své dítě a zlato už jí nezajímalo, měla své dítě.

SVATEBNÍ KOŠILE
Dívka se modlí k Panně Marii, aby se jí vrátil její milý, který je v cizině. Ušila mu svatební košilý a mládenec stále nikde. Z ničeho nic jí někdo zaklepal na okno a dívka poznala, že je to milý. Zavedl jí na hřbitov. Dívka se schovala v márnici, kde jí ráno našli lidé mrtvou.

POLEDNICE
Matka volala na neposlušné dítě, které pořád křičelo, polednici. Polednice se v poledne opravdu objevila. Matka se zalekla a dítě k sobě přitiskla. Když polednice po dítěti natáhla ruku, matka omdlela. Až se vrátil otec, matku vzkřísil, ale dítě bylo udušené.

HOLOUBEK
Žena, mladého věku, otrávila svého muže. Oplakává ho u hřbitova. Potká mladého panice a ten jí nabídne, aby se za něho provdala. Posléze zapomíná na zesnulého manžela. Na hrobě manžela začne sedávat holoubek a vrká o provinění ženy. Žena se s tím nedokáže smířit a utopí se. Byla pohřbena jen pod velký kámen, ale ten její tělo netíží natolik, jak její prokletí.

ZLATÝ KOLOVRAT
Okolo chalupy jede král, který se zamiluje do přadleny, kterou tam vidí. Požádá matku, aby jí přivedli na zámek. Jenže matka chce, aby si král vzal její vlastní dceru,t ak jí po cestě v lese zabijí. Matka jí usekne nohy, ruce, vypíchne oči. Král ale nic nepozná a ožení se s nevlastní dcerou. Poté musí odjed do války. Zabitou dceru v lese najde stařec, který posílá kluka na hrad, aby vykoupil zpět části těla za zlatý kolovrat, kužel a přeslici. Starcovi se podaří dát tělo dohromady i jej ho oživit. Král se vrátí z války a po královně chce, aby mu předla. Zlatý kolovrat vše vyzradil. Král odjel Doru hledat. Následuje svatba. Matku a vlastní dceru postihl ten samý trest jako Doru.

ŠTĚDRÝ VEČER
Dvě dívky o Štědrém dnu se rozhodly zajít k jezeru, aby zjistily svou budoucnost. První z nich ve vodě vidí svého milého a druhá kostel a rakev. Do roka se jejich osudy naplnily.

ZÁHOŘOVO LOŽE
Záhoř byl loupežník, který žil v lese a zabíjel pocestné. V lese se objevil mládenec, který si šel do pekla pro úpisy, které tam vydal jeho otec. Záhořovi řekl, ať ho nezabíjí, že se mu v pekle podívá, co ho po smrti čeká. Mládenec se vrací z pekla a vypráví, co v pekle viděl. Řekl i o Záhořově loži. Záhoř se moc polekal a začal přemýšlet o tom, jak by své hříchy mohl odčinit. Mladík mu řekl, aby poklekl a začal se modlit, že až mu bude odpuštěno, že mu přijde říct. Léta ubíhala. Za 90. let se mládenec vrátí k Záhořovi, kde ho najde v podobě kořenu. Oba dva umírají. Je mu odpuštěno.

VODNÍK
Dívka jde prát prádlo k vodě, kde za ruku jí chytne vodník. Musela si ho vzít za muže. Měli spolu dítě. Dívka se chtěla jít podívat za matkou, ale musela nechat vodníkovi dítě. Dívka se před klekáním musí vrátit zpět k vodníkovi, ale matka jí nechtěla pustit. Po vodníkovi chtěla, aby jí donesl dítě na práh. Vodník dítě donese, ale mrtvé, protože se k němu dívka nevrátila.

LILIE
V této baladě umře žena, která si nepřeje být pochována někde na hřbitově, ale u lesa. Po nějakém čase na jejím hrobě vyroste lilie. Její manžel si jí utrhne a odnese si jí domů. Rozmlouvá s ní, jakoby by byla živá. Jeho matka lilii, v jeho nepřítomnosti, zahubí a syn jí za to proklíná.

DCEŘINA KLETBA
Matka své postižené dceři chce dopřát to nejlepší. Dcera zabije své dítě a je smutná. Prokleje svojí matku.

VĚŠTKYNĚ
Poslední balada této sbírky. Objevuje se  v ní naděje a víra v lepší budoucnost. V této baladě věštkyně věští o Přemysli oráčovi a kněžně Libuši .

Téměř po dvou stech letech Kytice ukazuje, že tato sbírka balad je nadčasová a česká literatura měla co nabídnout. Sbírka se dobře čte, je srozumitelná a i přesto, že by se našel někdo, komu Kytice nic neříká, měl by to rychle napravit...

Autorkou recenze je Veronika Kujínková

Kytice - Fragment

Celý původní název této sbírky je Kytice z pověsti národních. Nejspíš proto, že se Erben při psaní nechal inspirovat lidovými pověstmi a zvyky. Věděli jste například, že báseň Zlatý kolovrat zpracovala (na základě lidového vyprávění) o něco málo dříve jako pohádku i Božena Němcová?

Sbírka se skládá z celkem 13 balad – to znamená lyrickoepických básní, které mají pochmurný děj a většinou tragický konec.

Co je na této sbírce zajímavé, je, že ve většině básní je zpracováno stejné hlavní téma: vina a trest. Například ve známém Vodníkovi dívka neuposlechne matku a končí v jezeře, v Pokladu se matka nechá zmámit bohatstvím, zapomíná na své dítě a to za trest rok neuvidí, v Holoubkovi vdova až moc rychle zapomíná na svého manžela, což jí neustále připomíná holoubek... žena nakonec výčitky nevydrží a končí svůj život sebevraždou.

Dalším pojícím prvkem mezi většinou balad by bylo zachycení vztahu. Jednak vztahu matky a dítěte, jednak vztahu muže a ženy. Tak třeba v Polednici jsou hlavními postavami právě matka a její (zlobivé) dítě, v Dceřině kletbě dcera vyčítá matce její benevolentní výchovu, ve Vrbě je zase zachycen vztah muže a ženy, stejně tak v baladě Lilie – zde navíc hraje roli i matka – ovšem matka manžela. Takovou univerzální básní je pak Vodník, kde je zachyceno těch vztahů nejvíce: mezi matkou a dcerou, dále mezi touto dcerou a jejím dítětem a mezi ženou a mužem (Vodníkem).

Myslím si, že Kytice by mohla zaujmout i čtenáře, kteří zrovna nepatří k milovníkům poezie. Erbenovy básně jsou čtivé a dobře pochopitelné. Navíc, když si čtenář některé básně přečte nahlas, můžou mu připomínat i píseň.

Domnívám se, že Kytice patří mezi ty knihy, které by měl mít přečtené každý.

Autorkou recenze je Jarmila Molinová