Smrt na Nilu

Mně se líbí nejvíc. Možná bych i odhadla vraha (y), ale je tady tolik dalších záhad k řešení, že to vůbec nevadí. Je tu i láska, humor. Podle kritiků je knížka zbytečně překomplikovaná, ale to mi nevadí. Čím víc záhad, tím líp!!

Tímto heslem lze vyjádřit velmi důmyslnou detektivní zápletku, kterou nám Agatha Christi v Smrti na Nilu představuje.Prostřednictvím bohaté a krásné dědičky Linnet Doylové se ocitáme na palubě Karnaku, kde si tato mladá dáma užívá líbánky se svým manželem Simonem, kterého přebrala své dobré kamarádce Jacqueline. Jacqueline ji proto všude pronásleduje, aby ji připomínala její ohavný čin. Posléze dojde na palubě Karnaku k sérii vražd, které za asistence plukovníka Race objasní jeden z pasažéřů- kdo jiný než Hercule Poirot. Tato kniha se stala předlohou pro úspěšný film s Peterem Ustinovem v hlavní roli.

Tohle je lepší než film!

Opět typické prostředí pro detektivku i samotnou autorku- uzavřený prostor, z něhož nelze uniknout (viz i opuštěný ostrov se stroze, nejspíš funkcionalisticky postaveným a zařízeným domem v Deseti malých černoušcích). Jenom záhadné šplouchnutí jakéhosi předmětu vyhozeného do vody se zde v rámci pravidel hry dá očekávat. Opět prostředí "vyšší společnosti". Okruh podezřelých se pak zaměřuje na několik osob, obdobně jako třeba u vražd na starých rodinných sídlech s velkou rozlohou domu i pozemků. Ve Smrti na Nilu exteriér zejména v době vzniku musel působit dost exoticky, Christie patřila na svou dobu ke zcestovalým Angličankám, což se promítlo do řady jejích románů a povídek (už v raném Muži v hnědém obleku vede čtenáře do jižní Afriky, v povídkách s Parkerem Pynem nebo poirotovských románech do Přední Asie). Psychologicky přesvědčivá zápletka, motiv manželského trojúhelníku autorka využila častěji (Zlo pod sluncem, Trojúhelník na ostrově). Nebylo by fér zmínit, v čem se ty zápletky shodují.