Dějiny českých zemí

Přes čtyři sta stran, dvě stě kapitol, osm set obrázků, desítky tabulek a rodokmenů a v závěru rejstřík, který čítá tři a půl tisíce položek. Vychází encyklopedie Dějiny českých zemí, kniha objemná, těžká a tlustá, zároveň však příjemně přehledná, systematická a hlavně srozumitelná. Ne náhodou se na trhu objevuje v listopadu, je totiž ideálním vánočním dárkem napříč generacemi studenty počínaje a babičkami konče.

Nakladatelství Knižní klub zapojilo do přípravy encyklopedie sedm českých historiků a historiček, z nichž každý se specializuje na některé období dějin zemí Koruny české. Popisují už osídlení našeho území ve starším paleolitu a končí rokem 2010.

A čtenář se v ní dozví všechno to, co z hodin dějepisu dávno zapomněl, nebo to, co nikdy nevěděl: třeba že hrob tří lovců mamutů ve Věstonicích je starý 26 640 let, že tělo svatého Václava provázely zázraky už těsně po jeho smrti, kdy se mrtvola sama přenesla přes rozbouřenou řeku, i to, jakou lest s vozovou hradbou použila vojska v bitvě u Lipan.

Nejde však o přehled pikanterií, to v žádném případě - odborný pohled historiků je jen nápaditě prokládaný citáty, tabulkami, ilustracemi a boxy, které čtení zpříjemní a hlavně oživí. Takže žádná školní nuda, spíš barevná mozaika, která skládá zásadní momenty našich dějin.

Kniha je navíc členěná nejenom do přehledných dvoustránkových kapitolek, ale obsahuje i tematické vstupy - osobnost, událost či dokument. Samostatně jsou tak zpracované zásadní milníky, postavy nebo fenomény. Namátkou z každé kategorie: bitva na Bílé hoře, bitva u Moháče nebo hilsneriáda, osobnost Františka Palackého, mistra Jana Husa či Tomáše Garrigua Masaryka. Za třetí kategorii jmenujme třeba náplň sokolského života nebo úvahy o českém patriotismu nazvané samozřejmě Kde je země česká, domov můj?

Autoři se tak všemožně snažili zpřístupnit historii co nejširšímu publiku. A povedlo se - ocení ji jak studenti, mladšími gymnazisty počínaje, tak lidé, kteří mají historii jen jako koníčka nebo zkrátka považují za nutné a správné se orientovat vminulosti vlasti. „Neexistuje žádný jiný způsob naší orientace pro budoucnost než pohled do dějin,“ tvrdí v úvodu Jan Randák, který vedl kolektiv autorů při práci na publikaci.

Autorský tým navíc zohlednil i význam jednotlivých období; čím blíž do současnosti, tím obsáhlejší a delší kapitoly jsou. Nic proti pravěkým nebo raně středověkým dějinám, pokud však máme čerpat poučení nebo povědomí o historii vlastního národa, stačí znát rámcově osídlení prvních zemědělců; národní obrození nebo počátky nacismu je třeba studovat podrobněji a s větší zodpovědností.

Encyklopedie českých zemí je na svůj obsah i poměrně levná -stojí bez koruny tisícovku, což je vzhledem k jejímu rozsahu přívětivá cena.


31.10.2011  Mladá fronta DNES

Přidat komentář