Lužanská mše II. - Ars longa

Nakladatel:	Šulc-Švarc (Šulc - Švarc s.r.o.)
Série:	Lužanská mše (2.díl ze 4)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	3.
Rok a měsíc vydání:	2021/04
Počet stran:	256
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	136 × 207 mm, 338 g
Více podrobností

Klubová cena:	134 Kč
Běžná cena:	~~295 Kč~~
Ušetříte:	161 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 39 Kč Kurýr - WE\|DO: od 69 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

ks Přidat do košíku

	Skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1 - 2 prac. dní.

Poslední změna: 28.03.2023 13:16

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

V druhé knize životopisného románu o vynikajícím architektovi a největším českém mecenáši Josefu Hlávkovi se Valja Stýblová soustředila na období jeho neuvěřitelné stavitelské činnosti, kdy patřil k nejžádanějším architektům a stavitelům a k zvládnutí tak velkého počtu staveb by mu nemělo stačit ani sedm životů. Za projekt rezidence metropolity v Černovcích, s katedrálou, klášterem, synodní budovou a seminářem, s nádherným arménským chrámem obdržel v roce 1867 cenu na Světové výstavě v Paříži, právě když dokončoval vídeňskou Dvorní operu. Jeho stavební podnik přijal během deseti let sto čtyřicet zakázek, navrhoval a stavěl zejména ve Vídni kostely, obchodní i obytné domy, palác arciknížete Viléma, projektoval pražskou porodnici, která svému účelu slouží dodnes, a všechnu práci v tak krátkém čase zázračně zvládal. Byl zvláštní člověk — vnímavý umělec a současně schopný podnikatel. Oženil se s dávnou láskou Marinkou, žil ve Vídni, dostal se do nejvyšší společnosti, jeho jmění narostlo tak úžasně, že byl zajištěn do konce života a v Lužanech koupil pro matku panství se zámkem. Na vrcholu úspěchu se ale cítil unavený vším, co dokázal, jako by ztratil kořeny, ze kterých vyrostl, a tehdy v něm dozrálo rozhodnutí vrátit se do Čech. Měl být jmenován profesorem na vysokém učení v Praze. Při té příležitosti navštívil J. E. Purkyně, největšího tehdejšího českého vědce, který se stejně jako Hlávka zabýval myšlenkou založení České akademie věd. Nečekaná a záhadná nemoc mu to však nadlouho znemožnila.