Od pramene čínské medicíny (+CD)

Potlačená agrese bývá zrádná

Jiřího (53), stavaře, trápila únava, smutek a skoro až deprese. Ale i bolesti žaludku a zažívací potíže. Když ho doktorka Bendová vyšetřila, ukázalo se, že hlavním problémem muže je potlačená agrese. Nemohl otevřeně projevit své pocity v práci ani doma. Na bolesti žaludku mu pomohly relativně rychle jehličky. Lékařka se také snažila znormalizovat funkci jater. Tu stres zhoršuje velice často. Zároveň mu doporučila, aby jedl hodně vařené listové zeleniny a vynechal sladkosti, bílý cukr i bílou mouku. Podobně jako mléko a alkohol. Mléčné výrobky měl jíst jen se zeleninou. Smyslem diety bylo harmonizovat energetický vztah mezi vnitřními orgány. Muž začal cvičit taj-či, které mu pomáhalo v tom, aby se zbavil psychického napětí a nepříjemných emocí. Jeho potíže se žaludkem a trávením téměř zmizely, únava a sklon k depresím se v mírné podobě vracely jen tehdy, když začal lajdat s jídelníčkem nebo s cvičením. „Nejdůležitější pro mě bylo pochopit, že mé zdraví není problém lékaře, ale můj vlastní,“ řekl mi. „Daleko víc než on mohu ovlivnit, jestli budu zdravý, nebo nemocný. Jen musím včas vnímat varovné signály svého těla.“

Příliš mnoho ovoce a zeleniny

Bolesti ztrpčovaly Janě (33), zubní laborantce, každou menstruaci a také měla časté infekce na intimních místech, které se projevovaly výtoky. A jako by to nestačilo, objevovala se jí na tváři před měsíčky červená vyrážka. Často ji bolela i hlava. Ukázalo se, že se Jana snaží neustále hubnout a jejím nejoblíbenějším způsobem, jak zredukovat kalorie, byla konzumace velkého množství čerstvého ovoce a syrové zeleniny. Ty jsou sice zdravé, ale v rozumném množství. Z pohledu čínské medicíny si Jana zablokovala proudění energie mezi horní a dolní polovinou těla. Nahoře jí bylo moc, a proto vyvolávala například vyrážku a bolesti hlavy, dole zase málo, proto měla větší sklon k infekcím pohlavních cest. Doktorka Bendová navrhla i jí změnu jídelníčku. Žena měla jíst mnohem pestřejší stravu, luštěniny, ryby, obilniny a vařenou zeleninu. Pomocí akupunktury se snažila znormalizovat proudění energie po těch správných drahách. Nejdříve zmizely bolesti hlavy a skvrny v obličeji. Pak potíže s menstruací. Nejsložitější to bylo s poševními infekcemi. Ty se nepodařilo odstranit úplně, ale díky koupelím v bylinkách a bylinným tabletkám i probiotikům je Jana většinou udržela na uzdě. Zároveň zjistila, že její sklon k infekcím zvyšuje kromě obvyklých rizik častá konzumace sladkostí s bílým cukrem, mléčných výrobků a ovoce.

Důležité kontakty

Na adrese www.tcm.cz najdete v rubrice Praktici TČM spojení na lékaře z celé republiky, kteří čínskou medicínu praktikují. Na těchto stránkách najdete články o tom, s jakými zdravotními potížemi vám mohou pomoci. Řada zajímavých informací o TČM je v bestsellerech Na Frekvenci čínské medicíny a Od pramene čínské medicíny. Napsal je MUDr. Petr Hoffmann, který TČM sám praktikuje v Českých Budějovicích. Na internetové adrese www.patentnimedicina.cz jsou zároveň i testy, které si můžete udělat sami na sobě.

Přidat komentář

Čínská dietetika je spolu s akupunkturou, fytoterapií, masážemi a cvičením qi gong jednou z léčebných metod tradiční čínské medicíny, která je využívána již tisíce let a je postavena na pevném systému pravidel. Díky ní lze snižovat nadváhu ale také léčit různé zdravotní problémy, jako jsou žaludeční vředy, cukrovka, nachlazení, potíže s krevním tlakem, únava nebo třeba akné. Odborník doporučí jídla, která pomáhají, a zároveň varuje před těmi, jež škodí. Otoky, časté modřiny, celulitida mohou např. naznačovat oslabení a vlhkost ve slezině. V tom případě terapeut doporučí nekonzumovat nic studeného ani syrového a všechno včetně ovoce a zeleniny tepelně upravovat.

Lékař léčí, zatímco příroda uzdravuje

Jako součást čínské medicíny vychází čínská dietetika ze souladu s přírodou. Návrat k přírodě si v Evropě získává stále více příznivců, a s tím souvisí i zájem o přírodní čínskou medicínu založenou hlavně na bylinkách a také na správně vybraném jídle. Navíc nejsou všichni lidé stejní a každý organismus reaguje jinak. Někoho určité jídlo posílí, jiného oslabí. A oslabení se projevuje zdánlivě všedními příznaky. Dlouhodobě však může vést i k onemocnění. Západní lékaři nemoc léčí až v době, kdy propukne, Číňané se jí snaží předcházet a jejich medicína tělo harmonizuje, aby choroba nevznikala. Velkým pomocníkem je jim příroda. Zatímco západní věda posuzuje potraviny podle toho obsahu proteinů, kalorií a vitaminů, Číňané hodnotí jídlo podle chuti, povahy a afinity k jednotlivým orgánům. Vycházejí z toho, že máme-li např. slabý žaludek, musíme jíst to, co ho posílí. A stejně tak je to třeba s ledvinami i s dalšími orgány. Díky vhodnému jídelníčku tak můžeme předcházet různým nemocem či problémům. Když se čínský terapeut rozhoduje o tom, co by měl pacient jíst, zjistí nejdřív, jaký je typ. Ten se určuje podle vzhledu, chování v situacích každodenního života a také podle povlaku jazyka i dalších znaků. Horký typ je člověk horkokrevný a žíznivý, typ studený je naopak zimomřivý. Označení suchý typ patří hubenému člověku s častou žízní, typ vlhký je obézní jedinec, který bývá unavený a bez energie. Často existuje smíšená forma dvou či více typů, navíc se člověk může měnit v souvislosti s různými okolnostmi v životě. Sestavování speciálního jídelníčku také vychází z pěti chuťových skupin, podle nichž dělíme potraviny na kyselé, hořké, sladké, ostré a slané, a ty se pak vážou k jednotlivým tělesným orgánům. Mezi nimi ale fungují „příbuzenské vztahy”, takže chuť, která jeden orgán posiluje, může v přílišné míře jiný oslabovat. Např. ostrá chuť, která je spojená s plícemi a pomůže při nachlazení se zahleněním, může v přílišné míře oslabovat játra.

Boj s větrnými mlýny

Nerovný souboj sváděla pětatřicetiletá Olga s nespavostí a únavou. „Bylo to nepříjemné, když jsem se v noci budila a k ránu už neusnula. Myslela jsem na práci a byla pořád ve stresu,“ říká. Přitom se snažila dodržovat životosprávu a jíst zdravě podle různých návodů. Ráno to byl obvykle jogurt a zelený čaj, v poledne salát s rajčaty a sýrem, jedla také maso bez příloh. „Přesto jsem pořád měla pocit, že mám tvrdé a velké břicho a pronásledovalo mě nadýmání. Připadala jsem si také stále unavená a po ránu to bylo stejné, jako kdybych vůbec nespala,“ stěžuje si Olga, která měla i přes svoji dietu problémy s lehkou nadváhou a do toho všeho jí začaly otékat prsty a pod očima se jí dělaly nepříjemné vaky. „Když už jsem si nemohla ani sundat prstýnek, popadl mě strach, že trpím nějakou nemocí. Tak jsem zašla k doktorce,“ popisuje své potíže. Ta jí udělala krevní testy a konstatovala, že je Olga zcela zdravá. Prý to chce jen pár vitaminů, více odpočívat, méně se stresovat a na spaní předepsala pacientce prášky. Nic nezabíralo a zdravotní problémy pokračovaly. A pak se Olga objevila v ordinaci terapeutky tradiční čínské medicíny Renaty Elhenické, která kromě čínských masáží a ušní akupunktury pracuje také s čínskou dietetikou a léčí zdánlivě jednoduše – jídlem. Vytypuje vhodné a nevhodné potraviny, nápoje a kombinace a léčbu posílí výběrem čínských bylin a akupunkturou ucha. Tělo se postupně harmonizuje a uzdravuje samo.

Z nepříjemného vlhka a zimy do sucha a tepla

Terapeut tradiční čínské medicíny si nejdříve s klientem popovídá, zeptá se ho na aktuální problémy, chuť k jídlu, preference chladu či tepla, na spánek i na jednotlivé části těla. Zajímá ho všechno, co se týká pacienta. I maličkosti mohou hrát velkou roli. „Olga pořád nad něčím přemítala a něco analyzovala. Když mi o sobě vyprávěla, měla unavené oči, stěžovala si na chronickou únavu a otoky. Navíc ji trápily studené ruce a nohy. Už podle prvního popisu to vypadalo, že může mít potíže se slezinou. A ta je podle čínské medicíny vedle ledvin jedním z nejdůležitějších orgánů, protože odděluje čistou energii od takzvaně kalné a posílá ji do plic. Ty ji pak rozesílají do celého těla. Když je ale slezina oslabena, putuje do plic kalná energie,” vysvětluje Renata Elhenická. Terapeutka pak určila diagnózu, že Olga je typ, který trpí vlhkostí z chladu. Má nedostatek energie a potřebuje teplo. I další vyšetření pomocí elektroakupunkturního měření potvrdilo, že Olga má oslabenou slezinu a slabé jsou i ledviny. A její „časopisový“ jídelníček plný studené zeleniny také nebyl právě ideální. Elektroakupunkturní přístroj při měření intolerance na potraviny napověděl, která jídla by pacient měl a neměl jíst. „Ukázalo se, že tělo Olgy je intolerantní na červené maso, mléčné výrobky, studené ovoce i na zeleninu, pšeničnou mouku a cukr,” vypráví terapeutka. „Došlo mi, že co se týká zdravé výživy, jsem dělala vlastně všechno špatně. Navíc jsem do té doby ani nevěděla, že nějakou slezinu vůbec mám,” říká Olga. Elhenická jí pak místo studených jogurtů poradila teplé snídaně zahrnující polévky a kaše. „Teplá snídaně povzbudí organismus. Základem jsou rýže, jáhly, pohanka a ovoce i zelenina. Všechno ale musí být vařené, a tedy teplé. Doporučila jsem i zázvor, a naopak vyloučila zelený čaj. Obzvlášť vlhkému a chladnému typu, jakým je Olga, vůbec nevyhovuje, protože ochlazuje,” vysvětluje terapeutka. A dodává, že studené ovoce, mléčné výrobky či zelený čaj může jiný typ člověka konzumovat a neuškodí mu. „Začala jsem do jídla hodně dávat i čerstvé nebo sušené bylinky a vůbec koření. Při jídle totiž ohřívají tělo. Naopak jsem vyloučila mléčné produkty, které se chovají chladně, i jižní ovoce. To ochlazuje, protože se rodí v teplých krajích,” prozrazuje Olga fígle, které se během léčby naučila. Od té doby, co tak razantně změnila svůj jídelníček, dbá i na to, aby jedla pravidelně v podobný čas. I to je totiž podle Číňanů základem prevence proti onemocnění.

I malé semínko pomáhá

Olga pak ještě u Elhenické absolvovala posílení sleziny a ledvin i ušní akupunkturu. Je to způsob zcela odlišný od takzvané celotělové akupunktury. Spočívá v tom, že terapeut připevní v patřičném bodě na ušním boltci jehličku, semínko nebo magnetickou kuličku. Ušní akupunktura pomáhá i při zbavování se obezity. Olga touhle hubnoucí procedurou proti přejídání projít nemusela, pár kil navíc šlo při změně jídelníčku dolů samo. Snažila se dodržovat režim podle terapeutky a odměnou jí byl dostatek energie stejně jako klidnější spánek. „Je mi mnohem lépe. I když musím přiznat, že semtam výjimečně životosprávu poruším. Stejně se ale cítím lépe a nemusím už brát prášky na spaní,” usmívá se Olga.

Přidat komentář

Nejsou si všechny jazyky tak podobné, že je to jako hádání z křišťálové koule?

Na jazyku jsou jako na zmenšeném displeji zobrazeny všechny lidské orgány a podle jeho barvy, tvaru i povlaku lze určit zdravotní obtíže. Sám už mám ve sbírce obrázkový soubor deseti tisíc jazyků. Nejčastější typy jsem vybral i do nové knihy Od pramene čínské medicíny.

S jakými zdravotními problémy lidem pomáháte?

Neléčím žádné akutní stavy, na ty jsou mnohem lépe připraveni lékaři v nemocnicích s moderními přístroji a technikou. Specializuji se na základní funkční, většinou chronická onemocnění, jako jsou například bolesti hlavy, ekzémy, trávicí či gynekologické potíže. Na ně ve většině případů velmi dobře zabírá přírodní léčba pomocí staletí prověřených směsí čínských bylin.

Proč používáte byliny z daleké Číny, a ne z Čech nebo Evropy? Tady neplatí, že člověku nejvíc prospívají produkty vypěstované v jeho okolí?

V Evropě nejsou byliny prozkoumané a vyzkoušené tak důkladně jako v Číně. Je doložené, že tamní léčitelé je používali už v 6. století před naším letopočtem, a tato dlouhá tradice a zkušenost u nás chybí a nejde překlenout. V Číně je známo 6,5 tisíce druhů bylin, pro náš naturel jich stačí okolo tří set. Přitom vybíráme ty, které tam rostou v mírném pásmu, tedy v takovém, v němž žijeme i my. Souhlasím však s tím, že když si vypěstujeme švestky a jíme je na podzim, je to pro náš organismus přirozenější, než když jíme ty, které k nám na jaře přivezou z Egypta.

Láká přírodní léčba i celebrity?

Herci a umělci chodí taky, je pravda, že tu byl i Karel Gott. Ale já je jako pacienty moc rád nemám, protože chtějí být zdraví druhý den a nic pro to nedělat. Nehodlají se omezovat v pití alkoholu, nedodržují životosprávu. Snad jediná pěvkyně Eva Urbanová, která mě navštěvuje už řadu let, se snaží dodržovat léčebný režim.

Máte přehled o tom, kolik lidí už k vám přišlo?

Za 18 let, co se čínskou medicínou zabývám, to bylo kolem 50 tisíc pacientů. Přitom po revoluci v roce 1989 chodili jako první Rakušané a Němci, kteří tyto metody znali ze svých zemí. Zřejmě to bylo i tím, že byliny na měsíc u mě stojí 1 200 korun. Bylo to pro ně asi moc drahé. Za vyšetření se ale neplatí. Dnes chodí hlavně střední vrstvy a kupodivu i důchodci. Devadesát procent z nich sem jezdí z celé republiky.

Jsou mezi nimi i klasičtí lékaři?

Ano. Ti, co jsou už poučení, jak jim může tradiční medicína utužit zdraví, chodí běžným vchodem. Ostatní chodí zadním vchodem, nejlíp večer, aby je tu nepotkali jejich pacienti. Jenže léčit zdravotníka je těžké. Když zjistím, že má horko na dráze jater, a vysvětlím mu, že dráha jater nemá nic společného s játry, je těžké zdravotníka přesvědčit a druhý den si nechá ve špitálu udělat jaterní testy. Tam se žádný nález nenajde, ale přitom mu hrozí, že se ono zatím přístroji nezachytitelné horko může projevit třeba za dva roky potížemi na dráze jater.

Znamená to, že čínská medicína se zaměřuje hlavně na prevenci nemocí?

Čínská medicína má z devadesáti procent udržovat zdraví a prodlužovat kvalitu života. Nejde o to, aby byl člověk živ sto let, ale posledních padesát let seděl na vozíčku a byl odkázán na pomoc druhých. Ale aby byl živ třeba osmdesát let s tím, že bude žít plnohodnotný život. Abychom se neřídili čínským příslovím Kope studnu, až když má žízeň. Čína má ráda zlatou střední cestu, že se nic nemá přehánět ani nahoru, ani dolů. Všeho má být s mírou a dobrého pomálu - to znamená, že i když je to dobré a je toho moc, tak je toho příliš.

Můžete to upřesnit?

Není to jen v tom, že člověk bude jíst jenom brokolici, protože je zdravá. Když budete jíst každý den brokolici, je to taky špatně. Životospráva není složená jen z jídelníčku, ale i z toho, jak člověk žije, jaké má stresy a jak chodí spát. Jde o to, najít střední cestu a selským rozumem se naučit naslouchat svému šestému smyslu o tom, co nám vadí a co prospívá.

Jak se lidé u nás staví k čínské medicíně, která se začala prosazovat až po revoluci?

Lze je rozdělit na tři skupiny. Jedna je z ní dogmaticky nadšená a fanaticky přijímá všechno. Druhá ji zase kompletně odmítá a nedá se zviklat, ani kdybyste jí přivedli devět vyléčených a desátého, který se uzdravuje. A konečně třetí skupina lidí je loajální - ta si vybere jednou západní a jednou východní medicínu podle toho, jak potřebuje.

Jak to vypadá v Číně?

V Číně to funguje tak, že u lůžka pacienta se sejde tým, v němž je třeba chirurg, internista a doktor čínské medicíny. Ti spolu konzultují postup a vybírají to nejlepší. Většinou je to tak, že to kombinují všechno dohromady. U nás byla po revoluci západní a východní medicína postavena protipólně jako dvě barikády, které proti sobě musí bojovat. To je však nesmysl, protože medicína má pomáhat navracet zdraví. Už Hippokrates říkal, že je celkem jedno, jakou metodou vrátíte pacientovi zdraví, důležité je, že mu ho vrátíte.

Nebál jste se opustit zavedenou kariéru dětského lékaře kvůli u nás ne příliš populární čínské medicíně?

Když jsem začínal a řekl, že jdu z obvodu, kde mám zavedenou klientelu a smlouvu s pojišťovnou, na volnou nohu, řada skeptiků říkala, že budu do půl roku zpátky, že to nemůže nikdy fungovat. Ale když jsem byl přesvědčen, že dělám dobrou věc, že byliny pomáhají, šel jsem do toho i s rizikem, že neuspěji.

Dělí se Číňani ochotně o své zkušenosti s cizinci?

Když tam přijedete na mezinárodní kurzy na univerzitu, jsou docela vlažní a snaží se z bílých nosů spíš vytáhnout dolary. Moc se tam toho nenaučíte a musíte si sami hledat cestu ke zkušeným profesorům. Ale jde to, a přestože tam často funguje jazyková bariéra a musíte si zaplatit tlumočníka z angličtiny do čínštiny, můžete se nakonec naučit hodně. Mně se to osvědčilo třeba při výuce bylinných směsí.

Máte se ještě co učit?

Ano. Staří čínští lékaři se nemuseli potýkat s tím, že k nim přijde pacient, který bere sedm, deset, někdy i 13 druhů léků. A teď neví, zda příznaky, které ho trápí, jsou od nemoci, nebo od vedlejších účinků léků. Netušíte, co mu v organismu dělá první lék s druhým, první s třetím, natož třeba třetí s desátým a všechny dohromady. Jako vystudovaný lékař mám sice výhodu, že vím, jak léky fungují a který lze omezit nebo vysadit, ale je to velmi těžké.

Kdy vás práce nejvíc těší?

Třeba když přijde babička a řekne mi: Pane doktore, byla jsem u pěti primářů a nikdo mi nepomohl a zaplať pánbů až ty vaše čínské tabletky mi to zase všecko vrátily. To mi běží takový nepopsatelný mráz po zádech z dobře vykonané práce.

A jak od ní relaxujete?

Nejraději chodím do lesa, kde si sednu na posed a tam si vyčistím hlavu. Jsem myslivec, takže tam chodím rád bez pušky i s puškou. Také si rád protáhnu tělo při tenisu nebo ping-pongu.

Stíháte i dovolenou?

Stíhám a rád ji trávím v létě u moře a v zimě na horách, kam si s sebou vezu všechny knížky, které nestihnu přečíst při práci. Pak pozdě vstávám a dlouho v klidu snídám.

O autorovi
Petr Hoffmann (47) - Vystudoval Fakultu dětského lékařství UK Praha a po atestaci pracoval jako obvodní dětský lékař. V letech 1990 - 1995 studoval tradiční čínskou medicínu na Československé sinobiologické univerzitě v Praze a poté v Číně. Od roku 1996 se zcela věnuje čínské bylinné léčbě. Na stránkách www.patentnimedicina.cz zavedl online diagnostický test z jazyka. Je autorem knih Na frekvenci čínské medicíny a Od pramene čínské medicíny. S rodinou žije na Dobré Vodě u Českých Budějovic.

Přidat komentář