Případ sváteční sukně

Autor vložil do vínku hrdinovi svých několika knih výraznou intelegenci, jež je vysvětlena jeho zahraničními studii ale hlavně také velmi ironickou pravdomluvnost, což mu nejednou zkomplikuje život.

Příběh začíná v lázních, kde se jednomu z přítomných ztratí suknice. Z tohoto malého problému se rozvine detektivní pátrání, jelikož jeden z přítomných ztráty sukně je za pár dní nalezen mrtvý. Z vraždy otrávením je obviněna manželka mrtvého, ovšem Peregrinovi se celý případ jaksi nezdá. Pouští se tedy do pátrání, které vede dál, než zprvu vše vypadalo.

Autorovi nelze upřít talent na popis doby středověké Prahy a výborně vykreslený hlavní hrdina, ovšem popis ostatních postav a rozpracování jejich charakteru jaksi pokulhává. Nutno podotknout, že příběhu knihy to však nijak nevadí. Naopak tak příběhu přidává na jednoduchosti, díky čemuž se lehce čte a nijak čtenáře nezdržuje zbytečnými detaily.

Šoltész čtenáře ani nijak nezahlcuje historickými souvislostmi, či bližším rozpracováním doby a usazením do kontextu doby. Každou kapitolu pouze uvádí dobovými citáty, či úryvky z díla Jana Hasištějnského, Smila Flašky z Pardubic, ale i samotného císaře Karla IV.

Text je velmi čtivý, vyprávěný vševidoucím vypravěčem. Zajímavým odklonem od standardního stylu vyprávění je však použití spisovné a nespisovné řeči zároveň. Vypravěč používá spisovnou řeč, kdežto dialogy postav probíhají tou nespisovnou. Kompozice knihy je zcela chronologická. Kniha je oddechovým čtením na nedělní odpoledne. Autor čtenáře hladce vede příběhem, nikam neuhýbá a postupně odkrývá případ plný lidské zvrácenosti. Kniha se čte s velkou lehkostí a to je důvod proč se ke knize budou čtenáři vracet.

Autorem recenze je Jan Hübsch

Přidat komentář

Tentokrát můžeme naplno zažít vánoční pohodu ve středověké Praze, kdy se ve staroměstských lázních jednomu z návštěvníků ztratí ošacení. Z takovéhoto malého nedopatření se pak vyvine rozsáhlé detektivní vyšetřování, které opepří vražda sedláře Simeona Prunara, který si den předtím v kádi s horkou vodou také užíval. Lidé mají naprosto jasno, může za to jeho mladá manželka Marta, jež chtěla shrábnout všechen jeho majetek a tak ho otrávila. Ale co když to bylo úplně jinak?

Sympatický hlavní hrdina Peregrin Kameník má v sobě nejen určité rysy inteligentního člověka, ale především i ironickou pravdomluvnost, která ale nenechá nikoho v klidu. Často vám tak vyloudí úspěch ve tváři, ale i strach z toho, jak to vezmou ti kolem něj. Ostatní postavy nejsou skoro vůbec psychicky rozpracováni, ale to vůbec vypravování nevadí, naopak v jednoduchosti je naprostá síla.

Dokonce nejste ani zahlceni historickými souvislosti, což se občas stává, zde jsou ale zdůrazněny opravdu jen okrajově. Líbily se mi i úryvky z různých děl, které každou kapitolu tak trochu uvádějí, protože tomu dodávají jak si hlubší zasvěcenost tomu všemu. Nevím, jak to autor udělal, ale všechno bylo uvěřitelné, dokonce i ta lidská zvrácenost, která se často objevovala.

*

„Abuteris,“ opravil ho jemně, skoro jako by se omlouval, že si dovoluje někoho poučovat. „Citoval jsem jen staré právní pravidlo: Jeden svědek, žádný svědek.“

„Ježíši Kriste,“ zaúpěl host, „to se mám snad půl roku soudit, než si budu smět oblíknout vlastní sukni?“

„Právo,“ pravil magister Laurentius rozvážně, „se nedá ani pohnat bičem, ani zdržet opratí; jde svým krokem za spravedlností, rychleji, když je cesta dobrá, pomaleji, když je kamenitá nebo blátivá; ať taková nebo taková, vždycky je přímá, a tedy ze všech možných nejkratší.“

*

Jihomoravský spisovatel Pavel Šoltész byl ve svém životě nejen zdatným prozaikem a dramatikem, ale především vypravěčem příběhů, což se ukázalo v mnohých knihách, které napsal, nevyjímaje díla Případ sváteční sukně. Čte se s radostí a lehkostí, protože dokáže všechno jednoduše přiblížit a není tak náročný na váš mozek. Máte rádi prostředí z daleké minulosti a k tomu krimi? Tak to bude kniha právě pro vás, pokud nejste moc nároční čtenáři.

Autor recenze: Josef Němec

Přidat komentář