Vedlejší pokoje

Nakladatel:Knižní klub
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:240
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:135 × 205 mm, 371 g
Více podrobností
Klubová cena: 229 Kč
Běžná cena: 269 Kč
Ušetříte: 40 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem 
Připraveno k expedici
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1-2 pracovních dnů.

Doba přepravy dopravcem:
  • 1 den

Poslední změna: 22.09.2017 17:49

Anotace

Próza Radovana Menšíka je originálně pojatou mozaikou situací, v nichž se v jednu chvíli ocitnou obyvatelé několika pokojů venkovského penzionu. Díky rafinovanému způsobu vyprávění postupně vychází najevo, že jejich příběhy spolu souvisejí mnohem víc, než by se zpočátku mohlo zdát…

Radovan Menšík se stal vítězem jubilejního 20. ročníku Literární ceny Knižního klubu.

Autorův kultivovaný jazyk, který se ovšem nevyhýbá ani zemitému výrazivu a erotickým aspektům lidské existence, činí umně vyklenutou a působivě vypointovanou prózu nečekaně silným čtenářským zážitkem,“ říká Jindřich Jůzl, koordinátor Literární ceny Knižní kluby a dodává, že „dílo můžeme charakterizovat jako magický příběh ze současnosti či pokus o filozofický román“.

Porota, v níž byli spisovatelé Tereza Brdečková, Pavel Brycz a Petra Soukupová, literární kritik a historik Pavel Janáček a knihkupec Jiří Seidl, vyzdvihla u románu suverénní vypravěčství a výrazný talent autora. „Některá podobenství mají až sílu krátkých próz Franze Kafky,“ uvedl předseda poroty Pavel Brycz, který také Menšíkovo dílo na cenu navrhl.

 

Dostupné verze titulu

Vedlejší pokoje Elektronická kniha

Specifikace

Název: Vedlejší pokoje

Objednací kód: NA037639

Zobrazit podrobnou specifikaci

Odborné recenze

Radovan Menšík: Vedlejší pokoje - s ukázkou z knihy

11.9.2015

Ty pokoje v odlehlém penzionu v pozoruhodné próze Radovana Menšíka nejsou vlastně vedlejší, každý z nich je tu v hlavní roli – aspoň pro své obyvatele, pro samého autora a jak se nakonec ukáže, také pro osamělého hrdinu, který právě ztratil ženu, kterou miloval. Ale ztratil ji opravdu? A proč pro něj tolik znamenají všichni ti lidé odvedle? Proč je Viktor tak bedlivě sleduje? Je to spisovatelský tik, jisté voyeurství, jímž se autor připravuje na psaní?

Odkazy

Letošní LCKK zná svého vítěze!

3.9.2015

Mraky se protrhaly, kolem nich proklouzly sluneční paprsky a políbily elegantní prsty hbitě se pohybující po strunách dvou houslí a jednoho violoncella… Smyčcové trio Inflagranti, tři krásné dívky s bujnými hřívami, zrychlený tep i dojetí v jednom plném sálu Kaiserštejnského paláce – takhle nádherně nám začínalo setkání při příležitosti dvacátého ročníku Literární ceny Knižního klubu.

Bůh není. Proto tíhnu k Dostojevskému, říká literární vítěz

8.9.2015

Radovan Menšík je nejmladším vítězem Literární ceny Knižního klubu (LCKK), ovšem rozhodně se nejedná o nějakého začátečníka. I do soutěže, kterou letos vyhrál, již přispěl před lety. A s jedním úspěchem se spokojit nehodlá. Zvláště když oproti jiným ročníkům porota slovy spisovatelky Terezy Brdečkové deklarovala jednomyslné rozhodnutí, že právě jeho Vedlejší pokoje jsou “to”, co nejvíc zaujme, co má největší potenciál čtenářský i umělecký. Na silné pointě a promyšlené výstavbě založený román rozhodně patří k formálně nejzajímavějším knihám, které soutěž během své dvacetileté historie nabídla. My vám nyní přinášíme rozhovor s jejím autorem.

Hodnocení a komentáře

Silný příběh (Lucie Dvorská , 31.8.2016) Odpovědět

příjemné čtení (****)
Je to kniha kde je třeba být trpělivý. Začátek je dost zdlouhavý, ale bez něj by kniha ztratila kouzlo rozuzlení. Autor použil velmi pěknou češtinu, souvětí jsou někdy obsáhlejší, ale za vadu to rozhodně nepovažuji. Je třeba číst s plnou pozorností, přestože se nejedná o nijak těžkou četbu. A hlavně se jedná o krásný příběh ze života oslovující muže i ženy bez rozdílu.

Dobré (Hynek , 11.8.2016) Odpovědět

průměrná kniha (***)
Mně to tak do poloviny moc nebavilo. Staré filizofy jsem nepochopil, proč se tam objevili...

Hezké (Caroline A.M. , 18.5.2016) Odpovědět

příjemné čtení (****)
Hezké čtení, v jednu chvíli mě už nebavil mladík z pokoje č. 1, sice jinými slovy, ale poněkud se opakoval. Pak mi chyběl tajemný host z pokoje č. 5, už o něm nebyla další zmíňka. Souhlasila bych, že věty jsou někdy zbytečně přešperkované i s názorem na obálku - nepodceňovala bych, že obal prodává.

Vřele doporučuji (Linda M. , 8.5.2016) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Vážná, přesto krásná kniha, filozofování. Hned v počátku na vás dýchne krásný sloh. Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Jistě pochází ze srdce vnitřně krásného člověka. A pokud ve vás kniha cosi zanechá a také se vám po dočtení stýská po jejím hrdinovi a chtěl byste o něm ještě dál číst, pak je to jedině správně. Snad jen jediná připomínka - možná jsou věty někdy zbytečně přezdobené a složité. Držela bych se hesla - někdy méně... Pak možná k vydavateli - obálka knihy se mi nelíbí.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Ještě pár metrů šli podél vody a poté začali stoupat po vlhkých schodech k východu. Vraceli se zpět mezi živé, do světa číslic a lží, a oba milenci měli za to, že skřeti, které malovala jejich představivost na protější nasvícené stěny jeskyně, jsou opravdovější než mnohé výrazy ve tvářích, jež vídávají na denním světle. Tam, kde je vše dobře vidět, si člověk potřebuje nasadit masku, jen ve tmě se může uvolnit a být sám sebou, aniž by se tím zdiskreditoval. O to víc je potěšila průvodcova nabídka projít si sousední menší jeskyni v absolutní tmě.
Oba se s nadšením přihlásili. Ponořit se znovu do hladké tmy, zapomenout a být zapomenut, přisát se ke studené skále a zkamenět, uniknout času.
Krok za krokem prostupovali tmou tak hustou, až se jim zdálo, že kdyby rozevřeli ústa dokořán, museli by ji polykat. Jejich oči bezradně těkaly ze strany na stranu ve snaze najít alespoň nepatrný kousek světla, ale jejich naděje byla opakovaně zklamávána. Staly se zcela zbytečným orgánem, hluchým a němým.
Ludwigovy ruce nesměle bloudily tmou a ohmatávaly prostor před ním. Plazily se po vlhké, chladné stěně jeskyně, hledaly ostré výstupky a nízké klenby, naváděly jej a on naváděl ji.
Nela mu visela na ramenou, prsty zabodnuté do jeho masa. Slepě jej následovala do nitra země, klopýtala přes nastražené kameny, narážejíc mu čelem do zad. Lákal ji do míst, o kterých neměl ani jeden z nich tušení, co skrývají, a přesto věřila, že ji dovede v pořádku zpět na denní světlo, že najde východ z této noci.


Žánry