Analfabetka, která uměla počítat

Naprosto úžasná kniha. Četla jsem ji po staříkovi, u kterého jsem se chechtala nahlas a kolikrát mi až teply slzy. Analfabetka byla také naprosto úžasná, opět vtipné zápletky a naprosto vtahující příběh.

Na tuto knihu jsem četla spoustu hodnocení a rozhodně všechny nebyli kladné. Zajímalo mě, jak je to doopravdy. Neměla jsem vůbec žádné očekávání, ale nakonec jsem si hezky početla a na konci mi bylo líto, že stránky už končí. Jedná se o příběh mladé dívky Nombeko, která vyrůstá v africkém slumu a pracuje jako vynašečka latrín. Tak jak to ve slumech bývá, do školy nechodí a tak není žádné překvapení, že malá Nombeko neumí číst. Zato ale umí počítat. A to ne jen jednoduché jedna plus jedna, naučí se i složité výpočty. Všechno jí jde neuvěřitelně lehce. Navíc má odvahu říct co si myslí. Seznámí se s mužem, který ji nejen naučí číst, ale umožní ji i opustit slum. Pomocí náhod a také díky Nombečině přirozené inteligencí se nakonec dívce podaří opustit Afriku a začít nový život ve Švédsku, jenže nic není tak jednoduché jak by mohlo být. Nombečin příběh je plný zvratů, nečekaných událostí a zvláštních náhod. Rozhodně se u čtení nebudete nudit. Vše je psáno s humorem, takže se budete usmívat a čekat jak to všechno nakonec dopadne. Autor kombinuje různé situace, náhodné setkání a okolnosti, které jsou naprosto neuvěřitelné a právě proto je příběh tak kouzelný. Hlavni hrdinka je mi velmi sympatická svou zálibou v knihách, svou inteligencí i tím jak má prořízlou pusu. Nebojí se šířit své názory i když se někomu nemusí líbit. Líbí se mi i další postavy knihy, které do příběhu dokonale zapadají, jsou naprosto originální a jedinečné. Dotvářejí příběh, který má svou dynamiku. Rozhodně doporučuji k přečtení.

Po Stoletém staříkovi jsem se s chutí pustila do Analfabetky a opět mě Jonasson nezklamal. Mému srdci blízký nevtíravě ironický humor a opět jeho neuvěřitelně uvěřitelné fabulace... Bavila jsem se :-D