Brodeckova zpráva

Obdobně jako u předešlých dvou titulů, i zde autora nijak nespecifikuje místo děje, de facto ani dobu, přesto jsou tyto věci čtenáři naprosto zřejmé. Příběh se odehrává v horské vesnici na hranicích s Německem, v době těsně po druhé světové válce. Je to vlastně zpověď mladého člověka, Brodecka, který se překvapivě vrátil domů z místa, odkud cesta zpět vlastně neexistovala – z koncentračního tábora. Větou „Jmenuju se Brodeck a za nic nemůžu“ nám převypravuje příběh jedné neblahé události, kterou žila tato izolovaná horská vesnice těsně po skončení války. Události, jenž zasáhla celou zdejší různorodou komunitu, a ta se ji teď snaží vymazat z kolektivní paměti. Ale není to jen popis oné události, ale i dalších věcí, které se ho osobně týkaly, poněvadž Brodeck není místní, ale jen dávný přivandrovalec, kterému chybí ten „kousek kůže tam dole“.

Stejně jako u předešlých dvou děl, i zde se Claudel zabývá hlavně otázkou naší lidskosti, tím děsivým vnitřním bojem našeho lepšího a horší já, který musí člověk prožívat, když se okolní svět vrhne do zběsilého šílenství, kterým je vzájemné zabíjení za války. A přestože i Broderick, sám fremdër, ve zdejším slangu špinavý cizinec, tedy autorův opět jen v náznacích hanlivý termín pro Žida, je z pohledu čtenáře chápán jako oběť, on sám to tak nevidí, proto vlastně ta úvodní věta „Jmenuju se Brodeck a za nic nemůžu“. Ani on nemůže hodit kamenem, poněvadž nikdo není bez viny. Taky byl v mnoho chvílích jen onou ovcí ve stádu, která nečině přihlížela zlu, či sama ho konala. Přesně ve smyslu, že člověk ve chvíli skutečného boje o svůj život se dokáže změnit v bezcitnou bestii. Ale všechno to autor skrze Brodecka podává po malých porcích, kousek po kousku ukazuje, jak se zlo šíří, jak na lidi ve vsi působí, a jak oni dokáži měnit své já, když jde o jejich existenci, či v případě události osoby Anderer, strachu z obnovení už pohřbeného zla.

Stylisticky se P. Claudel vrací k „Šedým duším“, tedy oproti „Vnučce pana Linha“ k obsáhlejšímu dílo, které zaplňuje množstvím postav a jejich vlastních životů.

V překladu Kateřiny Vinšové vydalo nakl. Paseka v roce 2014.

Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář