Malý pražský erotikon

V Malém pražském erotikonu není hrdina nikdo. Možná se však dá říci, že jsou hrdinové všichni. Hrdinové všedního dne, sousedé, dva manželské páry ze dvou řadovek. Trošku slavní a stejně tak i úspěšní, přesto obyčejní jako ostatní lidé. Spojují je nečekané milostné příběhy, které se vyvinou v průběhu let mimo manželské soužití. Pro někoho se to může zdát odsouzeníhodné, ale každému z nich vlastně začnete i přes mimomanželskou nevěru fandit, protože každý si chce urvat jen pár minut prachobyčejné pozornosti a snad i opravdové vášně, která se za ta léta u někoho vytratila a u druhého možná ani nikdy nebyla. Vědomky i nevědomky si šlapou po štěstí, ani žena, ani muž tu nemá na vrch, každý je po zásluze odměněn i potrestán.

Příběh je psaný v období několika desítek let, kdy partnerům dorostou děti a i ony se plácají ve svých životech, vztazích o ničem, hledají životní partnery. Přestože se zdá, že je to kniha o marnosti, není tomu tak. Každý hledá jen pocit naplnění a opravdovou lásku, kterou někdo může a jiný nemůže mít. Knížka je psaná s lehkostí, nikoho nesoudí, nemoralizuje, nikomu nenadbíhá a nikoho neponižuje. Popisuje i zdánlivě drobné a bezvýznamné věci, které se dějí v životě každého z nás – od obyčejné snídaně, přes denní kolotoč, až po každodenní rutinu, a přesto je každý den jiný.

Malý pražský erotikon

Knížka se čte jedním dechem a zanechá vám na duši pohlazení a na tváři lehký úsměv (někdy jsou životní eskapády opravdu k popukání, navíc každý máme tendence opakovat své neúspěchy stále dokola, ale copak to ve vašem životě takhle není?).

Autorkou recenze je Lucie Bednářová