Laskavé bohyně

Průměr: 4.4
(5x)
Nakladatel: Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Edice:Světová knihovna
Jazyk: česky
Pořadí vydání:2.
Počet stran:872
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:154 × 234 mm, 1268 g
Více podrobností
Klubová cena: 399 Kč
Běžná cena: 499 Kč
Ušetříte: 100 Kč
Kolik zaplatím za dopravu?
Skladem 
Připraveno k expedici.
Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1-2 pracovních dnů.

Poslední změna: 12.05.2021 16:38

Anotace

Vyprávění přesvědčeného nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho nás provede několika různými dějišti druhé světové války, na frontu, do okupovaných oblastí i do zázemí. Text je koncipován jako Aueho fiktivní memoáry sepsané dlouho po válce; Aue se v nich neobhajuje, nýbrž se snaží po svém vysvětlit, jak a proč funguje jedno malé kolečko v příšerné smrtící mašinérii. Za svůj monumentální exkurz do duše malé ryby mezi válečnými zločinci získal Jonathan Littell r. 2006 Velkou cenu Francouzské akademie a prestižní Goncourtovu cenu.

Další verze titulu

Specifikace

Název: Laskavé bohyně

Originální název: Les Bienveillantes

Autor: Jonathan Littell

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-207-1602-6

EAN: 9788020716026

Objednací kód: NA037181

Hodnocení a komentáře

Laskavé bohyně (Vojtěch V. R. , 1.12.2017) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
velmi zajímavá a poutavá kniha, se spoustou autentických událostí a pohlcujícím dějem, kdy nemůžete přestat číst

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Mravenci pochodovali podél zdi zahrady, pak podél obrubníku až za auta a motocykly zaparkované před Kommandantur; poté pokračovali rovně, dlouhým, přerušovaným zástupem až za budovu správy tábora. Krok za krokem jsme je sledovali a obdivovali jejich neúnavné odhodlání. Když jsme došli až k Politische Abteilung, Klaus se na mě nervózně podíval: "Promiňte, Herr Sturmbannführer, ale tatínek nechce, abych chodil dál než sem." - "Tak tu na mě počkej, já ti to pak povím." Za budovou politického oddělení se vypínalo mohutné krematorium, bývalý muniční bunkr zasypaný zeminou, který až na komín matně připomínal plochý kurgan. Mravenci pokračovali k té tmavé mase, šplhali po svahu, proplétali se trávou; pak zabočili a sestupovali po betonové zdi tam, kde se mezi kopce hlíny zařezával vstup do bunkru. Ještě kousek jsem je sledoval a zjistil, že pootevřenými dveřmi proudí do krematoria. Rozhlédl jsem se kolem sebe: kromě jednoho strážného, který mě zvědavě pozoroval, a zástupu vězňů, kteří opodál, tam, kde se měl tábor do budoucna rozšiřovat, tlačili kolečka, tu nikdo nebyl. Přistoupil jsem ke dveřím zasazeným mezi dva oknům podobné otvory; uvnitř bylo naprosté ticho a tma. Mravenci přelézali práh. Obrátil jsem se a vrátil se ke Klausovi. "Chodí tamhle," ukázal jsem neurčitě. "Našli něco k jídlu."


Žánry