Pokoj smrti

„Pokoj smrti“ (orig. The Kill Room), letošní románová novinka thrillerového virtuóza v sobě přináší výbušnou kombinaci špionážního románu, politického thrilleru a detektivky. Na základě neověřených indicií vydala americká vláda příkaz Národní zpravodajské a operační službě k likvidaci zjevně nevinného amerického občana.

Robert Moreno, americký občan se silně protiamerickými postoji a názory, je zastřelen spolu se svým osobním strážcem a prominentním jihoamerickým novinářem na Bahamách. Vše by se ututlalo jako čin drogových kartelů, kdyby se ale do rukou ambiciózní newyorské státní zástupkyně nedostal přísně tajný materiál, jenž jasně ukazuje na viníka – tajnou službu americké vlády. A celé to má pomoct vyřešit na vozíčku upoutaný nestranný geniální analytik Lincoln Rhyme.

Jeffery Deaver tentokrát proti Lincolnovi postavil více než nebezpečného protivníka - profesionálně vycvičeného zabijáka z NZOS, který má na své straně všechny výhody a prostředky moderních technologií nabízené výzvědnými službami. K tomu ta jeho záliba v nožích … a ve stahování lidí z kůže.

Rhyme a jeho kolegyně a přítelkyně Sachsová ani netuší, že se stali lovnou zvěří. Deaver vytvořil nevšední, ale originální schéma, ve kterém náš hrdina nestojí jen proti pomatené mysli jednoho psychopata, ale proti celé mašinérii moderní organizace s „povolením zabíjet“. Přitom ale nezapomněl, že skutečné drama nevytváří technologie, ale pořád lidé. Příběh zaplnil různorodým koloritem charakterů, do jejichž myslí nám dovolil vstoupit díky jeho technice vyprávění jednotlivých kapitol z jejich pohledu.

Jeho akcí nabitý děj řídící se heslem „když jsem v pohybu, nedostanou mne“, kapitolu od kapitoly přináší nové, a často šokující zvraty. To, co se z počátku zdá bílé, je najednou šedivé, a na konci temné jako noc. A tato myšlenka pak vytváří i překvapivý závěr. Ale přiznám se, že tyto zvraty přece jen maličko překračují hranici mnou akceptovatelné přijatelnosti.

„Pokoj smrti“ je ukázkový thriller znalce svého oboru. Nenechá vás ani chvíli oddychnout, postavy se výborně doplňují atd. Ale od Jefferyho Deavera, mistra thrillerů, jsem čekal i něco, co mne donutí napětím přestat mrkat a dýchat.

Vydalo ostravské nakl. Domino, překlad Jiří Kobělka. A nám teď nezbývá než si počkat na další Rhymův případ, který pod názvem „The Skin Collector“ je  ohlášen na květen 2014.

Autorem recenze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář