Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Malá Trisha, devítiletá holčička, se během túry s matkou a starším bratrem ztratila v hlubokých lesích v severovýchodní části USA. Vše se odehrálo nešťastnou náhodou a s sebou měla pouze batoh s pitím a jídlem, které jí vystačilo přibližně na dva dny. Les se jí po dalších devět dní stal nehostinným domovem, poskytujícím jí postel i obživu, ale i strach z prostředí, pro městskou holčičku tak neskutečně cizího.

Jedinou spojnicí s civilizací jí byl walkman, na kterém občas (aby šetřila baterie) poslouchala přenos zápasu Red Sox, kterého se účastnil i její idol Tom Gordon. S postupujícími dny jí ubývalo jídlo i síly, vodu nabírala do pet láhve z potoka, podél kterého šla v domnění, že jí dovede k záchraně. Jeho tok se však bohužel rozmělnil do bažiny s několika ostrůvky kapradí...

Podstatná část knihy je tvořena imaginárními dialogy a myšlenkami malé Trishy a přesto jsem se nenudila ani na chvíli, a právě v tom spatřuji autorovo obrovské mistrovství. Myšlenkové pochody devítileté holčičky mi přišly naprosto věrohodné, i když některá jednání mi na tak malé dítě přišla až moc "dospělácká", nicméně na druhou stranu rozhodně ne nemožná.

Nutno říci, že se nejedná o klasický horor, ale, řekla bych, spíše o thriller či napínavý příběh s prvky hororu. Nejednou se mi stalo, že mi po zádech přeběhl mráz a cítila jsem se sklíčeně, skoro jako malá vypravěčka...třeba když nám autor po Trishiině několikadenním bloudění lesem v dojmu, že jde správným směrem prozradil, že se Trisha bohužel vydala cestou, na které jí ještě pár dní chůze budou potkávat jen hluboké lesy. Malá holčička sice nic netušila a šla odvážně dál, ve mně se však pomalu vytrácela veškerá naděje na její záchranu.

Slabší konec v podobě nečekané záchrany Trishy mi, narozdíl od většiny "kingovek", příliš nevadil. Čím blíž konci, tím víc se ve mně hromadilo napětí, tím víc jsem chápala ochabující sílu malé holčičky, skrz naskrz vyčerpané několikadenním namáhavým pochodem, jít dál a zachránit se.

Během posledních stránek jsem si (zdárný) konec víc než přála, a proto mi ten rychlý spád závěru celé knihy nepřišel vůbec na škodu.

Holčička, která měla ráda Toma Gordona byla pro mě úžasnou oddychovkou, u jejíž četby lze pocítit strach přesto, že hororových prvků příliš mnoho neobsahuje. Po psychologické stránce je však kniha skvělá a už jen proto rozhodně stojí za přečtení.




Autorkou recenze je Andrea Štyndlová

Přidat komentář