Ztracený symbol

Zpočátku v nás kniha nejspíš vzbudí dojem, že se pro tentokrát Dan Brown rozhodl změnit své zaběhnuté schéma a začít něčím jiným, než vraždou. Na počátku totiž stojí únos Petera Solomona, dobrého přítele Roberta Langdona.

Později vyjde najevo, že právě oběť únosu patří do spolku svobodných zednářů, jímž se Ztracený symbol zabývá. Svobodní zednáři jsou dodnes strážci dávného tajemství a únosci hodlají Petera Solomona vyměnit právě a pouze za ně. Robert Langdon je vylákán do Kapitolu, kde nachází hrůzný nález - useknutou ruku svého přítele, uneseného Solomona.

I ve Ztraceném symbolu pak následuje napínavý závod Roberta Langdona s časem a jeho honba za rozluštěním řady různých symbolů. I Ztracený symbol se nese ve znamení tajných řádů, zkoumání a luštění symbolů, odkrývání pradávných tajemství a zápasu s každou promarněnou minutou. Jestliže už jste měli tu čest a četli od Dana Browna Šifru mistra Leonarda a Andělé a démoni, zjistíte, že i přes pozměněný začátek knihy se autor drží stále stejného schématu.

To samé platí i o postavách. I ve Ztraceném symbolu vystupuje kromě Roberta Langdona i hlavní postava ženy - vědkyně, která má s obětí příbuzenský vztah. I zde se setkáme s policistou ve vysokém postavení a zrádcem s tváří přítele.

Narozdíl od předchozích dvou jmenovaných knih mi ve Ztraceném symbolu nejvíc sedla záporná postava, Malach, který vystupuje ve scénách, při nichž doslova běhá mráz po zádech! Tato postava je velmi zvláštní, ale neměla jsem problém se s ní ztotožnit, byť se nejednalo o postavu kladnou.

Ztracenému symbolu bych vytkla právě ono opakování schématu, o němž byla řeč: podobné postavy, stejný průběh při honbě k odhalení. Na druhou stranu knize nelze upřít obrovskou čtivost. Dan Brown zatím vždy dokázal zplodit víc jak zajímavý děj, který čtenáři přímo hltají.

Kniha je plná dramatických scén, které postupně gradují. Příběh vás, jak se říká, vtáhne s první stránkou a pustí až s tou poslední. Kromě toho mě pokaždé donutí zjistit si něco více o problematice, která je v knize probírána, o které sice mám povědomí, ale ne zas tak hluboké. Toto u mě platilo i u obou jeho předchozích knih.

Ztracený symbol pro mě nebyl žádným revolučním thrillerem. Rozhodně jsem četla plno lepších knih v rámci tohoto žánru, nicméně ničím mě vyloženě nezklamal. Dan Brown do Ztraceného symbolu přimíchal všechny ingredience, jaký by měl dobrý thriller mít.


Autorkou recenze je Andrea Štyndlová

Přidat komentář