Na ocet

Vaše jméno je pro nás čtenáře knih ve většině případů novým pojmem. Můžete se nám trochu představit? Co bychom o Vás měli vědět?
Jen ve starém pražském telefonním seznamu se vyskytovalo padesát Jiřích Růžičků. Jsem tedy prakticky anonymní, což má svoje výhody. Prozradím akorát, že kromě knížek píšu i scénáře komedií a sitcomů, podle kterých se zřejmě bude natáčet až v mém posmrtném životě. :-) K tomu jsem spoluautor scénáře animované pohádky Kozí příběh se sýrem. Kdysi jsem ještě psal sloupky pro MF Dnes, chystal satirický pořad Stalo se pro ČT a moderoval v rádiích.

Kniha Na ocet, která se před několika týdny objevila na pultech knihkupectví, je Vaším prvním vydaným dílem. Co Vás vedlo jako muže k sepsání příběhu, jehož vypravěčkou je žena?
V rádiu sháněli blogerku, která by vtipně glosovala svůj život, ale pořád ji nemohli najít. Z legrace jsem se proto nabídl, že to zkusím místo ní. Nevěřili, že dokážu psát jako žena. To mě vyhecovalo. Když pak testovali na lidech můj první příspěvek, neodhalil v něm muže vůbec nikdo. To už jsem se vezl. Rádio brzo odpadlo a já dál tvořil příběh o inteligentní a sympatické Daniele, která si svoje trápení kompenzuje humorem. Právě to spojení křehkého stvoření a sebeironie mě na tom bavilo nejvíc. Daniela ožila a já byl zvědav, kam to dotáhne.

Muži obecně velmi často tvrdí, že ženám nerozumí. Jak moc náročné pro Vás bylo pokusit se do nich vžít?
Já náročnost neřešil. Mě prostě Daniela bavila a bylo mi příjemné pobývat v její společnosti. Taky mi rozšiřovala obzory. Ona prostě žila svým životem a já zapisoval její myšlenky.

Existuje ve Vašem okolí žena, která byla předlohou pro postavu Daniely?
Ne. Danielu jsem si uplácal sám jako rabín Golema. :-) Její vlastnosti jsem ale odkoukal od několika žen.

Které skupině čtenářů byste svoji knihu doporučil?
Všem dospělým, kteří se dokážou smát sami sobě, i když třeba neprožívají nic veselého. Rozhodně ne jenom ženám.

Jaké máte reakce právě od žen? Nemají z Vás nyní strach, když jim tak moc vidíte do myšlenek?
To určitě ne. Kdybych uměl nahlížet do myšlenek druhých lidí, tak se o mě už dávno přetahují nejmocnější lidé tohoto světa. :-)

Po dočtení Vaší knihy jsem narazila na informaci, že Danielin příběh měl údajně viset několik dlouhých měsíců volně na internetu, kde si čtenáři mysleli, že autorkou je žena. Je to skutečně pravda?
Ano, je to tak. V té době Daniela sklízela jenom sympatie. Muže za ní neviděl nikdo. Dokud jsem se nepřiznal. Vlastně na internetu visela hned dvakrát. Nejprve jako blog, pak na serveru Mamtalent.cz. Právě agentura Mám talent má lví podíl na vzniku knížky Na ocet. Touto cestou děkuji její ředitelce Markétě Dočekalové i společnosti Euromedia Group.

Vaše kniha je téměř po celou dobu humorným příběhem o boji proti osamělosti. Na samotném závěru se to poněkud změnilo. Kvůli budoucím čtenářům nebudu prozrazovat jak. Přesto mi to nedá a musím se zeptat alespoň takto: Byl Michalův příspěvek na blog pravdivý? Stále se ve mně hádají dva druhy konců.
Nezlobte se, ale v tomto případě si svůj pohled na věc radši nechám jenom pro sebe. Pouze podotknu, že Daniela umí fantazírovat a Michal příliš odvahy nepobral.

Pokusím se také o trochu humoru. Na internetu jsem narazila na jeden Váš rozhovor s jiným autorem, kde si vzájemně stěžujete, že Vaše knihy jako novinky knihkupci nevystavují zákazníkům na oči tak výrazně jako jiné tituly, ale dávají je na zastrčená místa. Co byste knihkupcům vzkázal? A nemáte v plánu objíždět obchody a měnit zasedací pořádek?
Já si jen povzdechl, neberte to jako stížnost. Knihkupci jsou v tom nevinně. Ale ten nápad objíždět obchody se mi líbí. Hned zítra s tím začnu. V každém knihkupectví vytáhnu mou knížku ze zastrčeného regálu, vrazím ji mezi novinky a dám před ní lupu, aby byla větší. A když kvůli tomu budu mít oplétačky, řeknu jim, že jste mě navedla. :-)

Dobrá, zodpovědnost beru na sebe-) Teď otázka trochu na tělo. Co Vy a plnoštíhlé ženy? Líbí se Vám?
Myslím, že není rozhodující kvantita, ale kvalita. :-) Já vlastně Danielu ani jako plnoštíhlou nevnímám. To jen ona se díky trendům vidí silnější než by měla a ve svém blogu navíc trochu přehání, protože má bujnou fantazii.

Na závěr by mě moc zajímalo, zda se můžeme těšit na další Vaši knihu a zda se dočkáme také příběhu o nějakém svobodném mládenci? Abychom se my ženy dozvěděly konečně pravdu o mužích.
Těšit se můžete a budu jedině rád. Ale jestli opravdu vyjde, tak to zaručit nemůžu. :-) Připravena je knížka z rozhlasového prostředí. V záloze mám také novelu, ve které vyprávím jako sedmnáctiletý nešťastně zamilovaný kluk. Ten uvažuje jinak než Daniela, ale pravdu o mužích asi nevyjeví. Obávám se totiž, že žádná taková univerzální neexistuje. To platí i o ženách.

S autorem si povídala čtenářka Eva Šamánková