Superpérák

Jirka Pavlovský pustil ze řetězu svého souputníka a překladatele z Crwe Darka Šmída. A ten nám předkládá svojí hodně neotřelou prvotinu, která dokáže zaujmout již svým samotným názvem. Darka znají především fanoušci komiksu, s jeho překlady se můžeme setkat mezi perlami jako Transmetropolitan, Kick-Ass nebo Banda. Jak ovšem obstojí na poli čistě literárním? Přeci jen komiks je malinko o něčem jiném.

Hlavní hrdina Matěj Ptáčník má od přírody jeden velký dar. A ač je to dar doslova obřích rozměrů, protože na něm pán Bůh nešetřil, má také jeden zásadní problém, neví jak ho použít. Což o to teoretických znalostí by měl dost, ovšem ta praxe jaksi pokulhává. Vše se má, ale změnit.

Teď tam stál, přivožrale se usmíval a péro z něj trčelo v úctyhodnym úhlu k zapadajícímu slunci.
Ty vole, řek Švidral.
Ty vole, řek Olda.
Ty vole, řek Ondra.
Tonda zamrkal a spadla mu čelist a neříkal nic.

Ve chvíli kdy do Matějovi třídy dorazí nová žákyně Karolína se Ptáčníkův dosavadní život přetočí o 780 stupňů. Otázkou zůstává proč si tato "bohyně", po které slintá nejen většina pánského osazenstva třídy ale i většina děvčat oblíbila právě třídního odpadlíka Matěje.

Na první podhled působí námět hodně triviálně a kniha vypadá, snad mi autor promine, jako velká "chujovina". Ono to vlastně i tak je. Jenže ani život není normální a tak proč by měla normálně působit i kniha, že? A právě v tom tkví podstata této novely. Autorovy se podařilo vtipným, pro někoho občas drsnějším stylem vylíčit stav tohoto světa a mládeže.

Protože život není procházka růžovou zahradou, a ani ti co mohou být "obdařeni" to nemusí mít v životě lehké. To nám autor ukazuje právě na příkladu Matěje. Své pravé rodiče nezná a jako malé mimino připlul po říčce na prcpanně, ze které ho zachránili místní horníci. Ovšem ani po tomto neradostném zážitku se jeho život neobrací k lepšímu a čeká ho boj o každý další klidný den. Stejně jako tomu je u většiny z nás.

Kniha rozhodně zaujme už svým obalem v knihkupectví nejednoho čtenáře. A kdo se nebude bát a dá jí šanci bude více než mile překvapen. Protože Superpérák opravdu není taková "ptákovina" jak může název napovídat.

Darek Šmíd napsal novelu Superpérák (Odeon, listopad 2013), knížku Příběh filmu Kolja (Mladá fronta, říjen 2013) a komiks Archibaldova dobrodružství (ABC 2011-2012). Pracoval v Reflexu a v Lidových novinách, spolupracoval na TV seriálech Comeback a Vyprávěj, překládá komiksy jako Transmetropolitan, Kick-Ass: Nářez a Banda.

Autor recenze: Petr Čapek
http://pcapek.blogspot.cz/

A o něčem dosti podobném vypráví v prvotině českého spisovatele Davida Šmída Superpérák hlavní hrdina Matěj Ptáčník, který se honosí nebývale ohromným darem – přirozením velmi velké velikosti. Jenže netuší, co si má s takovým to darem počít. Ač gymnázium a příchod nové spolužačky to změní.

Karolína uchvátí nejen ve třídě všechny chlapecké, ale i dívčí skupinky především svoji krásou. Nikdo tak nechápe, proč usedá na volné místo vedle samotáře a odpadlíka Matěje, který si jí do té doby ani nepovšiml. Kdo ví, třeba právě ona mu pomůže přijít o panictví.

Trable a slasti. Platonická láska. Nestabilní základna otce. Výstřel z revolveru. Neukojitelný apetit. Nekončící zářezy na pažbě. Lidský výtvor. Dveře změn.

*

Teď tam stál, přivožrale se usmíval a péro z něj trčelo v úctyhodnym úhlu k zapadajícímu slunci.
Ty vole, řek Švidral.
Ty vole, řek Olda.
Ty vole, řek Ondra.
Tonda zamrkal a spadla mu čelist a neříkal nic.
A Švidral se na Tondu podival a rozlechtal se a prej: Ahá, to čumíš, já to věděl, ty buzerante!
Ostatní přitom museli Barborku držet za ruce a nohy…
Ptáčník sledoval slzy v jejích očích a ústa zkroucený bolestí. Plechová chatrč byla rozpálená sluncem a z holky pod ním prýštil pot.
Ty krávo, tak tomuhle teda říkám one man show, řek jednu chvíli Švidral.
Pak celej svět explodoval, ztich a zhroutil se do sebe.

…

Něco se změnilo.
Všechno si to teď pro sebe jen tak konstatoval; už ho to neštvalo. Nechávalo ho to chladným. Nebylo to osobní. Od chvíle, co si zapíchal, mu to vlastně bylo úplně jedno. Takovej vnitřní mír v poblikávajícím světle obrazovek sídliště ještě nezažil.

*

Hanbatá obálka jistě zaujme v obchodě nejednoho čtenáře, ale i čtenářku a nad jejím obsahem se opravdu nejednou pousmějete, ale i zamyslíte. Vždyť, to co se tam popisuje, se dennodenně stává každému chlapci v období puberty, když chce nahlédnout do tajů dívčích klínů a stát se mužem. Vtipně, ale někdy i vážně pojatá. Dáte této úzké novele šanci a zavzpomínáte na gymnaziální (středoškolská) léta?

Autor recenze: Josef Němec