Odvlečená - Příběh dívky nucené k prostituci

Další z pravdivých příběhů naivních dívek, které se zbláznily do muže mentality naprosto odlišné, řekla jsem si, když jsem četla anotaci na přebalu knihy. Takovými je současný knižní trh doslova zaplaven a přesto, že do téhle kategorie řadím i knihu Odvlečená, musím říct, že ji celkově hodnotím hodně kladně. Bereme-li ji jako oddechovou (byť trochu drsnou) literaturu, vlastně na knize ani žádné zápory neshledávám.

Odvlečená - Příběh dívky nucené k prostituci

Sophie vyrůstá v rodině pěti dětí, milované maminky a despotického otce, který všechny včetně jí samé neskutečně ponižuje. Přestože nikomu doma fyzicky neubližuje, jeho psychický teror se zkrátka nedá snášet a konečně dochází k rozvodu. Sophiina maminka si poté najde přítele, který je pravým opakem jejího manžela a, jak se nakonec ukáže, i Sophiinou spásou.

Sophie se v dospělosti seznamuje se dvěma Albánci, Erionem a Kasem, oběma velmi pozornými a galantními muži. S Erionem začne chodit a Kas je dále jejím blízkým přítelem, se kterým je takřka denně v kontaktu. Už zde je očividně patrné, jak moc silný vliv na Sophii zanechalo dětství a především otcovo hrubiánské chování. K Erionovi se sama není schopná chovat zdvořile, neustále mu vyčítá maličkosti, potřebuje ujišťovat o tom, že ji miluje a nakonec vztah tímto způsobem ubíjí.

Když vše ztroskotá navíc také na Erionově vyhoštění z Anglie, Sophie odjíždí na dovolenou do Španělska s Kasem, kde zažívá nesmírně krásné chvíle. Krátce po návratu domů ji Kas zve do Itálie a ona nemá důvod odmítnout. I první dny tady probíhají naprosto harmonicky, až jednou se všechno změní tak náhle, až z toho běhá mráz po zádech.

Italský teror

Kas zabaví Sophii pas a donutí ji k prostituci. Neexistuje prostor pro odpor, žádná další možnost. Kasovi se totiž nevyvedl obchod s drogami a teď se topí v dluzích. Jedině Sophie mu dokáže vydělat za relativně krátkou dobu balík peněz - svým tělem. Sophie se ocitá v pasti, ze které zpočátku není východisko, ale brzy se naskytne celá řada možností, jak utéct. Právě tady se asi každý bude ptát, proč je nevyužila?

Musím říct, že mi v těch chvílích v těle stoupl adrenalin natolik, že jsem nebyla schopná se od knihy odtrhnou, s neustálou nadějí, že už je konečně příležitost, že konečně všechno skončí, třeba během dvou týdnů ve Francii, kde je Sophie úplně sama, nebo když si její důvěru získá jeden z italských policistů, a kterému už sama málem všechno poví. Ale doufala jsem marně a sama jsem si to nedokázala nijak vysvětlit. Zřejmě Kasovo „vymývání mozku", téměř každodenní tyranie, hrubé násilí a vyhrožování na Sophii mělo tak silný vliv, že byla jak loutka, sama neschopná pohybu.

Vysvobození

Vysvobození však samozřejmě přišlo. Podvyživená, vyčerpaná, zbitá a nemocná Sophie má možnost zavolat z nemocnice domů a tajným signálem mamince naznačit, že se něco zlého děje. Ta se svým přítelem okamžitě sedá do auta a jede za dcerou, se kterou se setká doslova na poslední chvíli, těsně před tím, než se ji Kas rozhodne z nemocnice unést. Slova maminky, prosící svou dceru, aby za žádných okolností neodcházela dobrovolně z nemocnice, protože jinak ji už nikdy neuvidí, byla pro mě neskutečně silná!

Klid, který nepřichází

Konečně už všechno bude v pořádku, řeknete si nejspíš v téhle části knihy. Realita je však jiná a byť nechci z konce knihy víc předznamenat, musím říci, že právě závěr byl pro mě naprosto strhující a vlastně i nejnapínavější.

Příběh Sophie skvěle odhaluje celou řadu významných drobností i souvislostí. Despotické chování jejího otce na ni mělo samozřejmě negativní vliv, ovšem dokázala by se tak dobře přizpůsobit Kasovým výbuchům vzteku, dokázala by být natolik submisivní, kdyby takové dětství neměla? Pokud by projevila jen trochu nevole, Kas by ji určitě zabil. Ona však na jeho agresivní jednání dokázala vhodně reagovat, stejně jako v dětství na to otcovo.

Kase před odjezdem do Itálie znala asi 4 roky a nikdy z něj nevycítila náznak agresivního chování. Jeho proměna přišla jak blesk z čistého nebe. Jak dlouho musíme člověka znát, než budeme jisti mu plně důvěřovat? A jde to vůbec? Navíc markantní odlišnosti mezi Erionem a Kasem (oběma Albánci) příběh nedovolí národnostně generalizovat a poučovat stylem „Vidíš, s Albánci si nikdy nic nezačínej!"

Přestože si na knihy obvykle vymezuji dlouhou dobu, tuhle jsem měla přečtenou během dvou dní a poslední řádky jsem dočítala o půl páté ráno - tak moc pro mě byla nejen čtivá, ale i strhující. Vím, že toto téma rozhodně není pro každého, ale každý by o něm měl vědět.


Autorkou recenze je Andrea Štyndlová

„Každý člověk si zaslouží svobodu a má nárok na základní lidská práva, a ačkoli on mi svobodu ukradl, udělám všechno, co je v mých silách, abych si ji znovu vydobyla a dokázala na té situaci něco změnit."
Sophie Hayes

Obdivuji Sophii za její sílu a odvahu podělit se s námi o takovou životní tragédii, která se jí stala. Většina obětí obchodu s lidmi se o tom bojí mluvit, mohou tím ohrozit svou rodinu. Ale ona dokázala nejen promluvit a dát naději těm, kteří zažili něco podobného - dokonce založila nadaci pro jejich podporu The Sophie Hayes.

Děj
Sophie udělala jednu jedinou chybu. Důvěřovala svému nejlepšímu příteli, kterého znala přes čtyři roky. Vždy, když Kase potřebovala, byl tu pro ni. Nikdy se nepohádali a když ji Kas pozval do Itálie, kde zrovna pracoval - vůbec neváhala a rozjela se za ním. Dovolenou zrovna potřebovala a neměla důvod se obávat. Kdyby jen tušila.

Najednou odhodil masku a řekl jí, že má dluhy. Velké dluhy a Sophie mu je měla pomoci splatit. Jenomže není to žádost, aby zašla do banky a vzala si půjčku. A vlastně to není ani dobrovolné, musí pro něj šlapat chodník - jinak ublíží rodině a všem, na kom Sophii aspoň trochu záleží. Za ty roky kamarádství zná její život do nejmenších detailů. Zvládne Sophie dělat něco, co by ji ani ve snu nenapadlo?

Ukázka
Zdálo se, jako by se celou dobu snažil ovládat, ale teď vybuchl. Tvář se mu zhroutila do neznámé grimasy, když křičel: „Jak se opovažuješ mi takhle odmlouvat?! Copak nevíš, že když někoho miluješ, musíš pro něho taky něco obětovat? Nebo jsi tak sobecká, že to pro mě nedokážeš udělat?"
Připadala jsem si jako herec, který přišel na scénu zahrát svoji roli a najednou si uvědomil, že se naučil něco úplně jiného, něco, co patří do jiné hry. Všechno, co se kolem mě odehrávalo, mi rázem vůbec nedávalo smysl. A potom mi najednou - vnímala jsem to téměř jako fyzický úder - došlo, že když mluví o práci na ulici, má tím na mysli prostituci.

„Pravdivý osobní příběh dívky nucené k prostituci." Již tato věta napovídá, o čem Odvlečená je, a mám pocit, že shrnuje vše, proč byste si měli knihu přečíst. Když se někde stane nějaké násilí, máme pocit, že se to děje jen někde v cizích zemích. Někde hodně daleko. Omyl, jakékoliv zlo páchané na lidech je problém, který je všude kolem nás.

Když jsem četla Sophiin příběh, jako kdyby se kolem mě zastavil čas. Hltala jsem každou stránku a nemohla jsem přestat. Byly tam pasáže, kdy jsem si říkala, proč se nepokusí utéct? Nesoudím ji, protože nevím, co bych dělala na jejím místě. Nedokážu si ani tu hrůzu představit. Jen jsem se přistihla, že si říkám: běž, utíkej, nedej se! A Sophie nic! Měla takový strach a vymytý mozek od Kase. Odvlečená ve mně vzbudila tolik emocí, jako strach, hněv, naději a vděčnost. Dlouho ve mě žádná kniha nezanechala tak silné emoce.

Autorka recenze: Veronika Machýčková
http://knizni-novinky-recenze.blogspot.cz/

* * * * *

Odvlečená - Příběh dívky nucené k prostituci

Sophie by ráda pomohla Kasovi z problémů, které má, ale ne cestou prodávání se na ulici. Nechce se do toho snížit a vidí i jiná řešení. Jenže to neprojde. Pro ni je vylíčena jen jediná možnost. Jiná neexistuje. Proč se mu nedokáže postavit a říct kategorické NE?

„Jak se vede tetě Lindě?“

Vyrostla v rodině, v níž otec nebyl zrovna příkladnou hlavou rodiny. Díky tomu děti neměly vzor, kterému by se mohly vyrovnat a ke komu tedy vzhlížet. Bratr dodnes se snaží dospět a žít na vlastním písečku a Sophie se nedaří navázat dlouhodobější vztah s mužem. A stojí vlastně o to? Co ji nakonec svedlo ke Kasovi? Vymaní se nakonec z jeho vlivu? Je opravdu sama, jak jí Kas tvrdí?

*

„Prosím, nenuť mě k tomu,“ žádala jsem ho. „Chci ti pomoct, ale tohle opravdu nedokážu.“ Znovu se na mě rozkřikl, ať se neodvažuju k němu chovat neuctivě. Dal mi facku a já odlétla do rohu kuchyně, kde jsem se schoulila na podlaze. „Budeš dělat, co ti řeknu,“ trval na svém. „Jestli se pokusíš bez mýho dovolení někoho kontaktovat, tvoje rodina to odskáče. To bys chtěla? Jsi tak sobecká, že bys dopustila, aby se tvým mladším bratříčkům něco stalo jen proto, že musíš dělat něco, do čeho se ti nechce?“ Mlčky jsem zavrtěla hlavou.
„Myslíš, že by tě vůbec někdo poslouchal?“ Přitom vykročil směrem ke mně a já se co nejvíc odtáhla, chránila jsem si hlavu rukama a tiskla se ke zdi. „Myslíš, že někomu záleží na tom, co se s tebou děje? Teď je z tebe obyčejná pouliční šlapka.“
Při těch krutých slovech jsem sebou trhla a on se mě se smíchem zeptal: „Víš, co mají Italové nejradši?“ Nepřipadalo mi, že by ta otázka vyžadovala odpověď, ale on se najednou sklonil a zařval: „Tak víš to!?“
„Ne, nevím,“ zašeptala jsem.
„Milujou tři věci,“ prohodil se zlověstným úsměvem. „Frndy, pizzu a špagety. Pořád si myslíš, že snad někoho dojmeš?“

*

Silné a nezapomenutelné líčení jedné fáze lidského života, která zasáhne nejen hlavního aktéra, ale i ty jedince kolem něj. Místy se to pohybuje až za hranicemi našeho chápání. Člověk prostě doufá, že se tohle nemůže už přeci nikde odehrávat a že každý dokážeme bojovat za svoji svobodnou existenci a za život bez nařizování, ponižování. Bojujme a nebojme se! Ať to stojí, co to stojí.

Autor recenze: Josef Němec