Nakladatel:Ikar
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:312
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:133 × 207 mm, 373 g
Více podrobností
Běžná cena: 299 Kč

Sledovat titul
Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 22.06.2018 19:19

Anotace

Isolte a Viola jsou dvojčata. Jako děti byly neoddělitelné, ale dospěly ve dvě naprosto odlišné osobnosti: Isolte je úspěšná novinářka pracující pro módní časopis, zatímco Viola je zoufale nešťastná a už léta bojuje s anorexií. Co se stalo, že se jejich cesty nyní ubírají tak odlišnými směry? Když začnou obě vyprávět o tragédii, která se odehrála během jednoho polozapomenutého léta, z minulosti se postupně začne vynořovat děsivé tajemství, které hrozí, že jim nenávratně zničí i jejich dospělé životy… Velmi očekávaný románový debut britské autorky, balancující na pomezí milostného příběhu a psychologického thrilleru.

Specifikace

Název: Dvojčata

Originální název: The Twins

Autor: Saskia Sarginsonová

Překladatel: Jana Kordíková

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-249-2360-4

EAN: 9788024923604

Objednací kód: -

Čtenářské recenze

Kdysi jsme bývali jedna jediná osoba

21.7.2014

Nejpodstatnější věcí v životě každého z nás je mít rodinu a vybudovaný domov, kam se budeme rádi vracet a ochraňovat ho před ostatními, ale i někdy před sebou samotnými. Jenže když něco selže, všechno se může zhroutit a vyvinout se v neprospěch jedinců.

Čtenářská recenze - Saskia Sarginsonová: Dvojčata

24.3.2014

Dvojčata. Dvě bytosti spojené nerozlučným poutem. Sestry zcela k nerozeznání si podobné. Dokud je nepoznamená tragédie...

Hodnocení a komentáře

.. (verca , 20.5.2016) Odpovědět

neoslovila mě (**)
no co k tyhle knize rict strasne me vadilo jak se furt promitalo detsvi budoucnost hettie.. podstata ty knihy je detstvi.. laska mezi violou a johnem... navratem k sobe a prave kdyz uz to trosku zacalo byt zajimavy a tesila jsem se az se setkaji co a jak bude tak autorka to ukonci hned jak sedne do vlaku ze slovy JEDU DOMU a to je vse? hruza plno nesmyslu okolo jako treba ze vsichni v ty knize smrdi potem apd. ale podstata zadna!!

Dotaz (Průhledná , 5.5.2016) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je v plánu přeložit do češtiny i její další knihy. Děkuji za odpověď!

Odpověď (knizniklub.cz , 5.5.2016) Odpovědět

Bohužel, není v plánu...

líbila se (Zuzka U. , 6.8.2014) Odpovědět

Právě jsem Dvojčata dočetla a mě se tedy knížka moc líbila. Vůbec nejsem zklamaná, střídání časových rovin mi nevadilo, myslím,že to knížku dělalo zajímavější a napínavější. Pro mě povedená prvotina této britské autorky. Těším se na další dílko:)

čekala jsem víc (Iva Kotková , 22.7.2014) Odpovědět

Pro mě osobně toto není kniha, kterou by nešlo odložit. Těšila jsem se na ni a byla jsem trochu zklamaná. Ze začátku jsem se v ději nemohla vyznat, protože přeskakuje ze současnosti do minulosti a ještě z několika pohledů. Poté, co jsem se konečně začetla, mně pak i celkem bavila, ale určitě se k ní už nevrátím.

Neurazí (Pavla Lukasová , 19.6.2014) Odpovědět

průměrná kniha (***)
Kniha mě zaujala v katalogu klubu a nějak jsem nemohla odolat, nicméně samotná anotace mi přišla zábavnější než celá kniha. Musela jsem se nutit do čtení, děj nemá spád, dějové roviny skáčou od minulosti do současnosti a pak zase ještě dál do minulosti, nechápete co se kdy odehrálo a zápletka je možná zajímavá, ale celkově mi kniha přišla nudná :-(

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Už jsem unavená. Chtěla bych zase spát. Blábolím. Vím o tom. Issy by se to nelíbilo. Okřikla mě, abych sklapla, když jsme tehdy musely sedět v té malé místnůstce s mužem a ženou, kteří nám pořád dokola dávali stejné otázky.
Co jsme dělaly? Co jsme viděly? V kolik hodin to bylo a kdy a kde?
Mysleli si, že jsme obě zkažené. Mysleli si, že jsme schválně udělaly něco neodpustitelného. Plakala jsem a vrtěla se na tvrdé židli. Pak jsem ucítila, jak mi kalhotkami prosakuje zahanbující teplo – tekutina stekla po plastu, až se z ní na podlaze udělala loužička. Přišel policista s kbelíkem a hadrem. Zavřela jsem oči a pokoušela se nevdechovat ostrý pach moči. Holé nohy mě štípaly.
Ty dny byly plné apatického čekání, lidé si o nás šeptali s ústy zakrytými dlaněmi. Byly jsme uvězněné v pochmurné místnosti, zatímco oni na nás zírali, poklepávali si tužkami a psali si poznámky. Všimla jsem si, jak se dívají na jizvu na mém obličeji, a zakryla jsem si ji vlasy. Bála jsem se, aby nepoznali Satanovo znamení.
Tenkrát jsem však nebyla sama – vedle mě seděla má sestra, tak jako vždycky silnější, statečnější. Měla suché oči a pod její židlí žádná louže nebyla.
„Nic neříkej, Violo!“ okřikla mě Issy. „Nemusíš nic říkat. Nemůžou tě nutit.“
Pevně mi drží ruku. Její prsty mě svírají jako ocelová past.


Žánry