Medozvěstka

Richard Crompton pracoval pro BBC jako novinář. Medozvěstka je jeho románová prvotina. Pochází z Londýna, ale v keňském Nairobi žije od roku 2007 s manželkou a dětmi.

Mollel žije jen se svým synem, protože manželka zahynula pod troskami domu. To se stalo už dřív, ale Mollela to samozřejmě traumatizuje a musí brát léky. Tehdy pomáhal při vynášení lidí z trosek a spoustu občanů ho považuje za hrdinu. On si to o sobě ovšem nemyslí. Kvůli policejní práci nemá na svého syna tolik času. Naštěstí má malý chlapec ještě babičku.
Kiunga je Mollelův parťák pro tento případ. Cítí ke zkušenějšímu kolegovi obdiv. Na rozdíl od něj však umí mnohem lépe mluvit s lidmi a především se ženami. Pokud se tedy zrovna nejedná o prostitutku Medovku.

Kniha je psaná z pohledu třetí osoby. Je rozdělená do kapitol označených pouhým číslem. Na začátku každé je ještě připsané datum a den, ve který se odehrává. Kromě samotného příběhu obsahuje také tradiční masajský příběh O původu smrti. Do knihy je zakomponovaný i příběh Medozvěstka, který vyprávěla matka Mollelovi jako malému. Richard Crompton napsal detektivku, kterou činí výjimečnou její kulisy. Odehrává se totiž v Africe, konkrétně ve městě Nairobi. Kostra příběhu je vystavěná kolem skutečných voleb z roku 2007 a místa jsou skutečná, ale jinak je vyprávění smyšlené. Na to vás koneckonců upozorní i autor hned na začátku. Na stránkách knihy často narazíte na výrazy běžné pro určité kmeny. Význam některých vyplyne z kontextu nebo je vysvětlený, ale sneslo by to nějaký rejstřík. Mezi kmeny vládnou různé vztahy, které se stále drží i v dnešním civilizovaném světě. Během vyšetřování jsem pachatele nedokázal odhalit a v závěru jsem byl překvapený. Samotný případ se obešel bez moderních kriminalistických metod a byl založený spíš na výpovědích a průzkumu míst, kde se oběť pohybovala před smrtí.

Jestli máte rádi detektivní příběhy a hledáte něco nového, tak sáhněte po Medozvěstce. Na rozdíl od severských krimi je situovaná do Nairobi a je okořeněná o různé kmenové vztahy a jejich výrazy. Přitom dokáže být stejně krutá. Ačkoliv je ženská obřízka nezákonná, tenhle zákrok spoustu starých kmenových příslušníků dodržuje. Není se pak čemu divit, že dívky na prahu dospělosti utíkají z vesnic do města. Tam jsou často donuceny živit se prostitucí.

Autor recenze: Martin Velek
http://nase-knihovnicka.blogspot.cz/

Bývalý novinář BBC Richard Crompton zasadil svoji prvotinu Medozvěstka do keňského Nairobi, kde už několik let spolu se svojí rodinou žije. Jeho detektivní příběh tak dává možnost ponořit se do naprosto odlišné kultury.

Příběh se odehrává v roce 2007, v období Vánoc, kdy se v zemi konají prezidentské volby a napětí mezi znepřátelenými kmeny se každým dnem stupňuje a vyostřuje.

Právě tehdy je v jednom kanálu v parku nalezeno mrtvé tělo mladé masajské dívky, které někdo provedl velmi brutální obřízku. K případu se náhodou dostává i policista Mollel, který byl před několika roky převeden k dopravní policii kvůli tomu, že si po bombovém útoku na velvyslanectví, při němž zemřela jeho žena, přehnaně pouštěl před novináři pusu na špacír ohledně výkonnosti policie.

Mollel se spolu s přiděleným kolegou Kiungou pouštějí do vyšetřování vraždy. Je mnoho důvodů myslet si, že oběť byla prostitutkou, proto začínají pátrat mezi těmito děvčaty. Jedna z nich, která si nechá říkat Medovka, jim brzy pomůže objasnit identitu mrtvé a zároveň je nasměruje dál.

Medozvěstka

Stopy vedou k náboženskému hnutí jistého George Nala i k jednomu z nejvlivnějších lidí v Nairobi - sedmdesátiletému Davidu Kingorimu. Navíc detektivové zjišťují, že oběť byla údajně těhotná. Než však stačí poodhalit další dílky pravdy, jejich nadřízený se rozhodně případ z politických důvodů odložit. Mollel i Kiunga přesto pokračují v pátrání tajně dál...

Naprosto odlišná úroveň země i její zvyky mají vliv přirozeně i na průběh vyšetřování. Nenajdete tu proto žádné policejní databáze, laboratorní analýzy, testy DNA a po celou dobu vyšetřování vlastně nedojde ani k pitvě oběti. Detektivové si tak musejí vystačit čistě s výslechy podezřelých  a vlastními dedukcemi.

Tempo detektivní části je díky tomu trochu vlažnější, alespoň ve srovnání s knihami, které se odehrávají v té vyspělejší části světa. Naopak konec mi přišel, když přihlédnu k průběhu vyšetřování, až zbytečně překombinovaný. Ale je taky možné, že moje mozkové závity jen vyhlásily menší stávku.

Naproti tomu atmosféra knihy je přímo bouřlivá. Už jenom sami detektivové Mollel a Kiunga jsou jedním velkým kontrastem. Příslušníci dvou rozdílných kmenů mají zcela odlišné soukromé životy i pracovní postupy. Přesto spolu fungují po většinu doby bez problému a vzájemně se doplňují.

Jejich vyšetřování stěžuje předvolební chaos a násilí, které definitivně propuká spuštěním voleb a podivnými machinacemi během sčítání výsledků. Autor vypráví v přítomném čase, proto o to více vyniká atmosféra rozvášněných chudinských čtvrtí i politické korupce.

Právě silná a působivá atmosféra je hlavní předností knihy. Vcelku obyčejná hlavní detektivní zápletka se tak jejím světle jeví jako mnohem atraktivnější a zajímavější. Všem, kteří by rádi příběh z ne tak časté končiny, doporučuji.

Autorka recenze: Eva Šamánková

Na počátku nebyla smrt. Tento příběh vypráví, jak smrt přišla na svět.

Je rok dva tisíce sedm, celá Keňa žije jenom jedním – celostátními volbami. A nejsou to zrovna takové volby, jako známe my tady u nás – v Keni se snad nenajde člověk, kterému by byl průběh voleb lhostejný. Hojně se protestuje, demonstruje, v ulicích vládne vřava, chaos a násilí. Dlouhodobé kmenové sváry se derou ke slovu a celou zemi obracejí naruby. Žije se volbami a Nairobi je toho centrem.

Proto když se v jednom z nairobských parků objeví brutálně zavražděná mladá dívka – pravděpodobně prostitutka – policii to zas tak nezajímá, má svých starostí dost s protestanty – a s přijímáním úplatků. Tedy skoro nikoho to nezajímá. Místní policejní detektiv Mollel je rozhodnutý dívčina vraha vypátrat. Nejen proto, že se zdá, že prostitutka byla jako on masajského původu, ale taky pro způsob vraždy a zohavení jejího těla. Jasné znaky naznačují, že jde s určitostí o kmenovou tradici ženské obřízky a označování prostitutek.

Přihlížející dav zděšeně zalapá po dechu.
„Pane bože,“ vydechuje Mollel.
Za léta služby viděl hodně. Víc mrtvých, než si dokáže vzpomenout. Krev, vnitřnosti. Jenže tohle je něco jiného.

Případ je podle většiny tak akorát zralý na to zamést pod koberec. Neznámá masajská prostitutka nebude nikomu chybět – na co hledat toho, kdo ji mučil a zavraždil? Přístup policie je víc než liknavý, ale Mollel to nevzdává. Prožil toho už spoustu – při nedávném bombardování Amerického velvyslanectví přišel o manželku – nechce už tedy víc přihlížet tolika násilnostem.

Nakonec ho jeho pátrání přivede až za křesťanským knězem, který dívku ukrýval. Kněz se společně se svou manželkou andělíčkářkou a jedním bohatým papalášem, který byl nejspíš dívčin poslední zákazník, stává hlavním podezřelým.  A situace se ještě zhoršuje, když se prokáže, že oběť byla těhotná.

Mollel dává případu skoro všechno, jak totiž postupně zjišťuje, nejde jen o vraždu jedné prostitutky. V pozadí je toho daleko víc, spojitosti sahají hodně vysoko, hodně daleko. A pak se Mollel setkává s dívkou jménem Honey. Byla to blízká přítelkyně zavražděné. Věděla mrtvá dívka něco, co neměla? A ví to taky Honey? Může jí Mollel věřit? A kam až to všechno zajde? Mollel netuší, jenom ví, že chce případ vyřešit – za každou cenu.

Ze začátku jsem možná měla trochu problém sžít se s dějem, přece jen je to kultura na hony vzdálená té naší – jiná země, jiní lidé, jiné zvyky – ale po pár stránkách už mi to ani nepřišlo. Crampton totiž míchá jednotlivé detaily současné Keni a její kultury s historií, s kmenovými nepokoji, politikou a samotným příběhem tak obratně, že si najednou připadáte jako součást dění. Na každé stránce na vás dýchá exotická atmosféra a táhne vás do tamních rozpálených ulic, nutí vás tam být a všechno to vstřebat a pochopit.

Proto když jsem knížku dočítala, už se mi Keňa nezdála tak vzdálená. Došlo mi, že to není zas tak cizí země. Že je to jen další místo plné zkorumpovanosti, nenávisti a násilí, stejně tak jako odhodlání a touze po životě.

Autorka recenze: Alena Vosáhlová