O Květušce a její zahrádce

Nedávno jsem ji zkusila přečíst svým šestiletým synům, dvojčatům. Zpočátku se netvářili příliš nadšeně, je to na pohled takové, jak to říct, „víc pro holčičky“. Ale jak jsem začala číst, dávali pozor a celí napjatí čekali, jak to dopadne.

Veršovaný, velice čtivý a srozumitelný příběh Františka Hrubína vypráví o opuštěné zahrádce, která si ze svých květů stvoří děvčátko Květušku. Bílá holubička ji naučí plno věcí a Květuška spokojeně žije v opuštěné chaloupce u zahrádky sedm let. Pak k ní jednoho dne přijde zlá baba Zimice a z Květušky si udělá služku. Ze samé žárlivosti na Květuščinu krásu se ji Zimice snaží zničit. Dokonce ji odvede do lesa a její zahrádku nechá celou vytrhat a zrýt zlými skřítky. Při Květušce však stojí všechna lesní zvířátka a ta jí pomohou a dodají sílu. Nakonec spolu s dětmi, které Květušku náhodou najdou při hře v lese, přemůžou zlou Zimici a všechno tak dobře dopadne.

Příběh je opravdu bohatě doplněn nádhernými ilustracemi Jiřího Trnky. Odhaduji, že text a ilustrace se o knihu dělí rovným dílem. Jedno bez druhého by nebylo ono.

Domnívám se, že čtení veršovaných příběhů, by nemuselo být ani dnešním dětem až tak cizí. Zvlášť když se jedná o tak srozumitelné verše Františka Hrubína. Jen jim je pomoct objevit. 

I když uznávám, k oblíbeným komiksům, ke kterým se uchyluje mnoho mladých čtenářů, to má trochu daleko :-)

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková

Přidat komentář