Lincoln - Tým rivalů

Nelehký život v chudých poměrech, brzká smrt jeho matky na malárii, farmaření s otcem a již ve čtrnácti letech se vydává cestou vlastního uživení se. Vystřídal tak mnohá povolání, od dřevorubce po pomocníka v obchodě. V tu dobu se také setkal s krutou daní černochů - s otroctvím. Číst a psát se naučil naprosto sám, studoval zákony a byl považován za velmi vzdělaného člověka.

Po neúspěšných nominacích do politické sféry, vstoupil do strany Whigů, se mu rozběhla soukromá advokátní společnost ve Springfieldu, oženil se s manželkou Mary Toddovou, která mu poradila čtyři děti, bohužel se dospělosti dožilo jen jedno.

Kniha však vypráví o něčem mnohem pozdějším. Shrnuje nám, dejme tomu, ty hlavní mezníky Lincolnova života od roku 1860 až do jeho smrti ve Fordově divadle.

Sledujeme rodinný životy, ale lítý boj o Bílý dům mezi kandidáty. Politický vývoj republikánské strany, ve které budoucí prezident působí, zvolení Abrahama Lincolna a sestavení jeho vlády z neúspěšných kandidátů.

A to vše na pozadí „bratské války“ států Unie a Konfederace, tedy války Severu proti Jihu. Bude konečně vyřešen rasový problém? Skončí s válkou i otroctví černého obyvatelstva? Stojí však všichni o tuto výsadu? 

*

V den voleb, 8. Listopadu 1864, napsal list New York Times ve svém úvodníku, že „dříve než dnes zapadne slunce, lidé rozhodnou o tom, zda příští osud této republiky bude radostný, nebo žalostný“. Zvolit Lincolna znamenalo vybrat „válku, strašlivou a děsivou, která však nakonec přinese naší zemi bezpečí a slávu“. Vybrat McClellana znamenalo vybrat „karikaturu míru…, která nás dozajista oloupí o právo prvorozeného a našim dětem odkáže rozdělenou Unii a ustavičné sváry“.

Ve Washingtonu byl „pochmurný deštivý den“. Noah Brooks dorazil do Bílého domu kolem poledne a překvapilo ho, když našel prezidenta „zcela o samotě“. Lincoln necítil potřebu skrývat před Brooksem svou úzkost. „Mám dost politických zkušeností, abych věděl, že o výsledku baltimorského sjezdu nebylo pochyb; ale v tomto případě si ani zdaleka nejsem jistý. Kéž bych si mohl být jistý.“

…

Lincoln odvětil, že od svých generálů nechce nic jiného, než aby „porazili nepřátelské armády, a vojáky, kteří v nich slouží, aby přiměli k návratu domů, do práce na jejich farmách a v jejich dílnách“. Nechtěl žádnou odplatu a trest. „Nechejte jim koně, aby s nimi mohli orat, a pokud chcete, nechejte jim i pušky, aby mohli střílet vrány. Nechci nikoho trestat, zacházejte s nimi velkoryse. Chceme, aby ti lidé byli znovu loajální k Unii a aby se podřídili zákonům.“

Nejprve jsem očekával ryze životopisnou knihu o Lincolnovi, ale byl jsem velice mile překvapen příběhem muže, který na stránkách opravdu ožívá a zhmotňuje se čtenářům do reality. Určitě se mnozí z nás neztotožní s výroky tohoto velikána, ale někteří, jako i já, ano.

Doporučuji nejen knihu přečíst, ale možná i doplnit obrazem zfilmované verze od Stevena Spielberga, která vám příběh zpestří a ponoří vás do posledních čtyř měsíců prezidenta Spojených států amerických, který je dodnes vyobrazen na pětidolarové bankovce.

Autor: Josef Němec

Doris Kearns Goodwin je autorkou historických a biografických děl a hlavně držitelkou Pulitzerovy ceny. Její zanícenost pro historická data a události je tak veliká, že stihla zpracovat nejen životopis Abrahama Lincolna, ale též i dalších amerických osobností, jako je například J.F.Kennedy, F.Roosevelt a jiní. Díky jejím podrobným informacím, které získala jako stážistka v Bílém domě, byl natočen i film pod vedením Stevena Spielberga. Bohužel nemohu posoudit, které z těchto pohledů je líp uchopen, přesto věřím, že u obou si fanoušci najdou to své.

Musím přiznat, že ač se mi kniha četla velice dobře, tak jsem od ní čekala něco jiného. To, že to bude z většiny o politice a samotné vládě amerického prezidenta jsem tušila, ale že tam bude tak málo o samotném myšlení a životě Abrahama Lincolna, to jsem nečekala. Přesto tam mohou čtenáři nalézt spoustu politických manévrů a zajímavých postupů, jak vést lidi. Máme možnost si udělat představu o různých lidských záludnostech, které nám dávají najevo, jak dokáže člověk jednat fér či nefér, s ohledem pro blaho všech či svého.

Dílo začíná předvolební kampaní v roce 1860, kdy se na post prezidenta hlásí několik uchazečů, mezi nimi i úspěšný, ale podivný právník A. Lincoln a končí atentátem v roce 1865. Stejně tak, jako je to všude, tak se kolem celých prezidentských voleb motá neuvěřitelné množství postav, které jsem popravdě vůbec nestíhala zpracovávat. To, jaké množství jich bylo, nám dokazuje rejstřík v závěru knihy. Díky tomu, že jsem se o toto období nikdy moc nezajímala, jsem si k četbě musela otevřít další publikaci, která mě zasvěcovala do celé problematiky americké politiky a následné pravděpodobně největší občanské války – Severu proti Jihu. Krom již zmíněných zásadních postav politiků a vojevůdců jsem se snažila nalézt to, co jsem od knihy očekávala prapůvodně. Vždy, když jsem se dočkala, tak to bylo pouze na chvíli.

Lincoln - Tým rivalů

Dílo nám samotné dává najevo už od začátku, jak bude psáno, a že se pravděpodobně nic nezmění. Ale protože naděje umírá poslední, tak jsem ho dočetla až do samotného konce a celkově jsem byla překvapena s jakou lehkostí se to četlo.

Obsah autorka zřejmě čerpala z dopisů, novinových článků, deníků, rozhovorů a jiných dokladů, které byly v té době zaznamenány. Máme tak možnost číst dílo, které je vyprávěno. V několika málo chvílích jsem si všimla přítomnosti lidskosti a čtivých chvilek, kdy byla popisována šedá trčící ponožka jakéhosi ministra, která evidentně zaujala oko novináře či byla popisována zuřivost samotné manželky Mary nad otloukáváním hlavy o strop kočáru při cestách. Ze samotného a osobního života prezidenta tu bylo jen málo okamžiků. Až posledních několik stran a v průběhu pár záznamů nám dává najevo, co byl tento neuvěřitelně vysoký, vnímavý, empatický, inteligentní muž za člověka.

„Lincoln v sobě spojoval opravdovou skromnost i celoživotní touhu podílet se na utváření své doby a vtisknout se do paměti lidí. Díky této neobyčejné kombinaci vlastností dokázal navazovat přátelství a spojenectví s lidmi, kteří ho dříve pomlouvali. Dokázal převzít odpovědnost za chyby jiných, dokázal připustit vlastní omyly a poučit se z chyb, dokázal se vzdát méně významných zájmů ve prospěch důležitějších cílů.“

Styl podání tohoto díla je určené těm, kteří se o období vlády Abrahama Lincolna více zajímají a je pro ně přínosem ta spousta informací, které zde autorka podává. Ač jsem přivržencem spíše vyprávění v první osobě, toto se mi četlo až překvapivě dobře.

Shrnutě řečeno - v ruce jsem měla možnost držet knihu, která je zaměřená hodně politicky, přesto velice čtivě napsaná. Nelituji, že jsem ji mohla přečíst a posoudit. Naopak jsem nyní obohacena alespoň o několik málo pocitů, které mi vytváří úsudek o člověku, který byl v pravou chvíli na správném místě. Slova, která byla součástí jeho projevu, mě o tom nenechávají na pochybách.

„ ... se zlou vůlí vůči nikomu, s laskavostí vůči každému...“

Kristýna Bednářová
www.safienka.cz