Mrazivý chlad

Jste vrženi do rozeběhnutého příběhu, kdy hlavním tématem je pět ztracených dívek a žen, které pravděpodobně někdo zabil. Jednou z posledních je i studentka Millicent Gunnová, která trpěla anorexií a ještě nedávno chodila se spolužákem Scottem Hamerem. Jenže něco se mezi nimi pokazilo.

Co to bylo? Mohlo to mít vliv na to, aby ji někdo zavraždil? A proč se Scottův otec snaží syna dostat za pomoci steroidů na prestižní univerzitu? Chce si snad prostřednictvím svého potomka splnit svůj sen?

Lilly Martinová se konečně rozvádí se svým manželem detektivem Dutchem Burtonem, který vše vyšetřuje, a už nehodlá mít s ním vůbec nic společného. Odjíždí z města, jenže osud zasáhne a při sněhové bouři srazí muže. A auto je následně nepoužitelné. Společně tak musí strávit několik dní a nocí ve srubu.

Kdo je vlastně ten sražený muž, který se jmenuje Ben Tierney? Může být on Modrým, tedy vrahem? Jak do případu zapadá noční milenec staré učitelky Marilee? Co tu nehraje? Proč se do všeho plete i FBI?

*

Právě lezla do postele, když ji popadl jednou paží kolem pasu a druhou ruku jí přitiskl na ústa. Zkusila zaječet a nahrbila záda, aby ho setřásla.
„Psst!“ zasyčel jí přímo do ucha. „Nevyváděj, nebo ti budu muset ublížit.“
Marilee přestala zápasit.
„To je lepší,“ řekl. „Tvůj bratr spí?“
„Hm-mm?“
Sevřel ji pevněji kolem pasu a přitiskl si ji k hrudi. Jeho teplý, vlahý dech jí ovanul ucho a krk. „Ptal jsem se tě, jestli tvůj bratr spí.“
Chvilkově zaváhala, pak přikývla.
„Okay. To je dobře. Udělej, co ti řeknu, a neublížím ti. Je to jasný?“
Srdce jí prudce bušilo, ale znovu přikývla.

…

„Bůhví, že bych tě chtěl zabít. Chtěl bych ti vyrvat srdce holýma rukama, ale neudělám to, protože nechci, abys vyvázl tak lehce. Nezasloužíš si rychlou smrt.
Ne, chci, abys žil dlouho. Chci, abys hnil v cele desítky let. Chci, abys zůstával zamčený v anonymitě a aby tě každý den znásilňovala úchylná hovada, co si to pořádně neužijou, dokud nebudou vidět, že ti teče krev. Víš, takhle se to totiž dělá ve vězení s těmi, co zabíjejí děti. A Torrii bylo teprve patnáct. Patnáct!“ Hlas se mu zlomil. „A až umřeš, v požehnaném věku, jak doufám, přijdeš rovnou do pekla a budeš se tam smažit navěky, ty mizernej sráči!“

*

Doteď jsem znal Sandru Brown jako pojem. Nikdy jsem nevzal její knihu do ruky. A to byla opravdu chyba! V jejích dílech najděte nejen napětí, vraždy, ale i problémy v partnerských, rodinných vztazích, které příběh mnohdy velice okoření. Nudit se tedy opravdu nebudete.

Autor recenze: Josef Němec