Chlapec v kufru

„Podařilo se jí však spony uvolnit a kufr otevřít. Uvnitř ležel chlapec. Nahý světlovlasý chlapec, malý a hubený, stěží mu bylo víc než tři roky.“ Jak už z textu úvodní stránky zjistíme, název knihy přesně prozrazuje téma příběhu. Jedna z hlavních postav celého románu na prosbu přítelkyně vyzvedne na hlavním kodaňském nádraží ze skříněk na zavazadla překvapivě těžký kufr. Nemá ho otvírat na veřejnosti. Protože jeho obsah bude trochu šokující.

Hlavní dějová linie se rozvíjí v několika proudech. Nahlížíme na příběh z pohledu různých postav, které mají s tímto děsivým případem únosu něco společného. Jednak z pohledu litevské matky chlapce, která nemůže pochopit důvod. Chudá matka samoživitelka z bývalého Východního bloku, která se děsí toho, že se jednalo prostě o „obchod s masem“. Pak je to ona žena, která chlapce z kufru vyzvedla v Kodani. Třetí nejpodstatnější postavou je sám pachatel, litevský kriminálník, který byl svědkem událostí, jež ho přivedli na tento nelidský nápad, jak získat obrovský balík peněz.

Autorky napsaly knihu, která vlastně není doslova kriminálním románem. Je to především brilantní psychologický thriller, ve kterém policie téměř nehraje žádnou roli. Vše řeší sami aktéři, hlavně oběti. Napětí založily zejména na třech prvcích: zoufalé matky jsou schopny zoufalých činů, psychopatická mysl nezná něco jako slitovaní, a sociálně narušená osobnost dělá často věci, které se vymykají běžné lidské logice.

V napětí nás udržují nejen skvělou charakteristikou oněch tří aktérů, ale postupným odhalování toho nejdůležitějšího – proč? Co je k tomu vedlo, proč chtějí toho chlapce? Celkem je jasné, že nejde o pedofilii. Tak co jiného? Odpovědi najdeme v minulosti.

„Chlapec v kufru“ (orig. Drengen i kufferten, 2008) se oprávněně stal celoevropským bestsellerem, který se dostal i na špici New York Times Best Seller List. V překladu Lenky Drugové vydal Knižní klub, 2013.


Autorem recnze je Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář

Vilnius, Litva

Sigita se probudí v nemocnici se zlomeným předloktím a otřesem mozku. Navíc ji museli lékaři vypláchnout žaludek, protože měla v krvi 2,8 promile. Pamatuje si, že naposledy popíjela kávu na hřišti a sledovala Mikase, jak si hraje. Jak se ocitla v nemocnici a ještě k tomu bez syna? Personál nemocnice netuší, kde by mohl být. Sousedka z vedlejšího bytu tvrdí, že viděla bývalého přítele Sigity, jak si odvádí Mikase pryč. Co by zde dělal Darius? Žije přece v Německu a o Mikase dosud neprojevil zájem.

Kodaň, Dánsko

Instrukce zněly jasně, vyzvednout na nádraží ze skříňky kufr a neotvírat ho na veřejnosti. Nina nechápe, proč to nezařídí Karin osobně a proč dělá takové tajnosti!? Bojí se, aby se do ničeho nezákonného nenamočila, ale nezbývá ji nic jiného, než jí věřit. Karinin hlas zněl vystrašeně, a co myslela tím: Tohle nebylo domluvené?

Teprve když byla v garáži, kufr otevřela. A našla toho chlapce. Byl v bezvědomí. Jeho kůže byla chladná, ale ne ledová. Jedna část Niny přepnula na autopilota, který profesionálně konstatoval, že puls je slabý, ale nikoli tolik, aby to chlapce ohrožovalo na životě. Dech byl hluboký a pomalý, zorničky mírně zúžené. Někdo ho něčím omámil, pomyslela si.

Nina nemá odvahu vzít chlapce domů, protože jsou pronásledováni. Na zásilku čekal někdo jiný a bude chtít chlapce vrátit. Nina nemůže zjistit odkud chlapec přišel, protože mluví cizí řečí. Proč Karin nezavolala policii a zatáhla ji do toho? Je chlapec obětí obchodování s dětmi? Nina tuší, že na policii jít nemůže a když se jí podaří najít Karin - je už pozdě. Její přítelkyně je brutálně zavražděna a Nina je s chlapcem ve velkém nebezpečí.

Ze začátku je nám představeno až moc postav, ale naštěstí se děj rychle ustálí a začíná napínavý boj o chlapcův život. Obal knihy dokonale vystihuje atmosféru celého příběhu. Část mě chtěla číst a vychutnávat si děj, ale druhá část chtěla zavřít oči a nepředstavovat si tu hrůzu, když vám někdo vezme dítě. Pro mě, jako pro matku je to citlivé téma a když si představím, jak můj tříletý chlapeček je v cizí zemi bez maminky, tak mě to vyděsí víc než nějaký horor. Po přečtení jsem si uvědomila, jak lehké je ztratit syna a víc si ho hlídám.

Kapitoly jsou napsány z pohledu různých postav, což pomáhá udržet čtenáře ve větším napětí, jak to bude dál. Vnímala jsem hlavně dvě postavy, Sigitu a Ninu. Sigitu z pohledu matky a také si toho musela v životě moc prožít. Nina je hodně odvážná žena, která se rozhodla chránit cizího chlapce a je na všechno sama. Špatné je, že nechala vlastní děti doma s manželem, kteří nechápali, kde jejich máma je. Měla jsem pocit, že minulost Niny je zahalena nějakým tajemstvím. V knize je naznačeno co se dělo, ale jako kdyby měl příběh ještě pokračovat. Zapátrala jsem a vypadá to, že se můžeme těšit na další díly.

Autorka recenze: Veronika Machýčková

Přidat komentář

Nina se stává hlavním článkem podivného „obchodu“, do kterého je zatažena telefonátem její spolužačky Karin, kterou léta neviděla. Od té chvíle se jí nemůže dovolat. A pak ji nalezne mrtvou. Do čeho se to proboha zapletla? A proč právě ona musela místo ní vyzvednout podivný kufr s ještě podivnějším obsahem?

Jenže tím to nekončí. Ve hře je ještě detektiv, který v tom bude určitě taky nějak namočen, a co teprve jeden Dán, který letí pro svoji odměnu. Chudák zmatená Sigita, o které si všichni myslí, že je to alkoholička a matka na prášcích. Jenže co má dělat, když její bývalý manžel jejího syna prostě nemá a ona nemá potuchy o tom, co se v předešlých hodinách událo. Je tak zoufalá, že jedná na vlastní pěst.

*

Ruce se jí třásly a jednu měla stále ještě odkrvenou od toho, jak tak dlouho táhla tu nesmírnou tíhu. Podařilo se jí však spony uvolnit a kufr otevřít.
Uvnitř ležel chlapec. Nahý světlovlasý chlapec, malý a hubený, stěží mu bylo víc než tři roky. Pohled ji vyděsil natolik, že zavrávorala a spadla dozadu na plastové kontejnery za sebou. Kolena měl chlapec přitisknutá k hrudníku. Někdo ho poskládal, jako by to byl kus prádla. Jinak by se do kufru asi nevešel. Oči měl zavřené a jeho bledá pleť se bělala ve slabém světle zářivek. Teprve když spatřila, že se jeho rty sotva znatelně oddálily od sebe, došlo jí, že je naživu.

…

Ztěžka, pomalu nabírala do plic vzduch.
Všude kolem byla černá, neproniknutelná tma. V první chvíli si nebyla jistá, jestli má vůbec otevřené oči, a tak dostala směšný nápad, že se zkusí očí dotknout rukou.
„Nino, ty nejsi mrtvá. Dýchej zhluboka a koukej se probrat.“
Pomohlo to.
Její slova zněla ve tmě tak opravdově. Nina se vysoukala výš a posadila se, takže se mohla trochu otočit. Když pohnula hlavou, ucítila na jedné její straně tupou bolest. Tvář a bradu pokrývala vrstva něčeho mokrého a lepkavého. Krev, řekla si Nina suše a vybavila si, jak se na ni muž z nádraží v jejich bytě vrhl s pistolí v ruce.

*

Severská detektivka z jiného soudku. Na první pohled vás zaujme dokonale vypadající obálka, která vás bravurně uvede do děje tohoto románu. Nemáte problém ani v tom, že se hned na začátku seznámíte s mnoha postavami, ve kterých se nakonec snadno vyznáte. Kapitoly jsou krátké a čtou se bez zadrhávání. Což je milá přednost.

Autor recenze: Josef Němec

Přidat komentář

První kapitoly knihy přinášejí střihy v životě několika postav. Jan Marquat bydlí v Kodani v krásném domě na útesu s manželkou a synem. Právě se vydává do Curychu v tajemné obchodní záležitosti. Sigita Ramoškienė je litevská matka tříletého chlapce Mikase. Společně tráví odpoledne v parku, kde neznámá žena obdaruje malého chlapce čokoládou. Sigita si od té chvíle na víc nevzpomíná. Temperamentní horká hlava Jučas žije s přítelkyní Barbarou také ve Vilniusu a jejich snem je mít dům v Krakově. Před začátkem nového života ale musí dokončit jednu nevyřešenou věc. A jako poslední je tu Nina Borgová, matka dvou dětí a dobrovolnice Červeného kříže v Kodani. Pomáhá uprchlíkům z jiných států a právě je svědkem toho, jak se týraná žena opět vrací do náruče násilníka. Co mají tito lidé společného?

Začátek knihy působí chaoticky. Krátké kapitoly představují neustále nové postavy, aniž by bylo jasno, jaká je váže spojitost. Autorky předkládají jen pár kusých informací o jejich momentální situaci. Čtenář tak prvních pár stránek bude pravděpodobně hodně tápat. Celkově vzato je to ale chytrý tah, jak podnítit zvědavost a zájem o další děj.

Postupné spojování postav přichází momentem, kdy Nina Borgová, na žádost své přítelkyně, vyzvedává na hlavním nádraží z úschovy kufr. Hnědý, odřený, potrhaný a velmi těžký. Jeho obsah ji šokuje.

Uvnitř ležel chlapec. Nahý světlovlasý chlapec, malý a hubený, stěží mu bylo víc než tři roky. Pohled ji vyděsil natolik, že zavrávorala spadla dozadu na plastové kontejnery za sebou. Kolena měl chlapec přitisknutá k hrudníku. Někdo ho poskládal, jako by to byl kus prádla. Jinak by se do kufru asi nevešel. Oči měl zavřené a jeho bledá pleť se bělala ve slabém světle zářivek. Teprve když spatřila, že se jeho rty sotva znatelně oddálily od sebe, došlo jí, že je naživu.

Ve Vilniusu se v nemocnici z bezvědomí probouzí Sigita a marně se shání po synovi. Chlapec je pryč a nikdo netuší kde. Zoufalá matka uvědomí policii. Mezitím Nina v Kodani hledá východisko ze situace. Omámený chlapec se probouzí z bezvědomí a ona začíná prchat před urostlým krátkovlasým mužem, který se chce chlapce zmocnit. Proč byl unesen? Je za tím pedofilie, nelegální adopce nebo něco úplně jiného?

Autorky podávají svůj příběh velmi čtivým a lehkým stylem. Děj líčí přímo, bez zbytečných popisů, které by zdržovaly děj. Čtenář získává všechny potřebné informace postupně v průběhu celého děje. Autorkám k vyvážené gradaci pomohlo i řazení děje do krátkých kapitol, které jsou vyprávěny střídavě z pohledů všech zúčastněných postav. Každá sdělená maličkost má svůj význam, každý kousek zapadne na správné místo. Počáteční zdánlivý chaos se rychle mění v napínavé a velmi logické vyprávění. Pro rodiče to bude o to více nervy drásající příběh, po jehož dočtení budou mít chuť vlastní dítě obejmout a nepustit. Autorky přesto nepřekračují žádnou pomyslnou mez ani nemají snahu vydírat na úkor dětské oběti. Román spíše ukazuje věci, které se trochu jiným způsobem bohužel skutečně dějí, ač si to nechceme připustit.

Chlapec v kufru je výborný thriller, který doporučuji (nejen) milovníkům severské krimi. Knize nechybí napětí ani mnoho odhalených tajemství. Tajně doufám, že v českém překladu vyjdou v budoucnu i další dvě pokračování. Už třeba jen kvůli postavě Niny, o které toho autorky naznačily mnoho zajímavého, ale zůstalo jen u drobných narážek, většinu informací si prozatím nechaly pro sebe.

Autorka recenze: Eva Šamánková

Přidat komentář