Všichni jsme nosili hvězdu

(0x)
Nakladatel: Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:144
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:133 × 207 mm, 223 g
Více podrobností
Běžná cena: 189 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 08.07.2020 19:09

Anotace

Theo Coster dnes žije v Izraeli a ve svém volném čase již léta navštěvuje školy a vypráví dětem o svých zážitcích. Ze třídy židovského lycea, do které kdysi v Nizozemsku chodilo včetně Anny Frankové 28 studentů, přežilo druhou světovou válku pouze 11 dětí. Theu Costerovi se podařilo pět z nich najít a společně natočili rozhovory, v nichž líčí své vlastní pohnuté osudy a vzpomínají na ostatní spolužáky. Výsledný soukromý dokument se vysílal v Izraeli a Nizozemsku a později byl přepsán a upraven pro tuto unikátní knihu.

Specifikace

Název: Všichni jsme nosili hvězdu

Originální název: We All Wore Stars. Memories of Anne Frank from her Classmates/Klastenoten van Anne Frank

Autor: Theo Coster

Překladatel: Alexandra Fraisová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-249-1834-1

EAN: 9788024918341

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Odmlčíme se. Ticho přeruší Albert, který se zasměje a dodá: „Co je to ukrývání, jsem si pořádně uvědomil až asi třicet let po válce. Díky jednomu starému pánovi, bylo mu kolem osmdesáti a nastěhoval se do Eindhovenu, a já jsem ho šel jménem židovské komunity navštívit. Po válce bydlel v Amsterdamu, ale po manželčině smrti zůstal sám a tak se vrátil k rodině, která ho ukrývala za války. Nastěhoval se k nim.
Strašné na tom bylo, že se znovu začal chovat, jako by se skrýval. Do té doby mi vlastně úplně nedošlo, jaké to doopravdy bylo, ale v tu chvíli jsem to uviděl naprosto jasně. Když jsem tam vešel, ten muž si přiložil prst na rty a špitl: ,Ššš, mluvte potichu a chovejte se zdvořile. Ať tihle lidé udělají cokoli, dělají to správně. Nekritizujte je a nic nežádejte.’
Sevřela mě úzkost, všechno jsem to poznával. Přesně takhle se člověk cítí v úkrytu. Mlčet a hlavně nikdy nic nechtít. Prostě přijmout všechno, co přijde.“


Žánry