Knižní web

Rozpusť vlasy, otevři bránu

Průměr: 3.0
(1x)
Nakladatel: Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:384
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:133 × 207 mm, 384 g
Více podrobností
Běžná cena: 269 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 25.04.2024 17:40

Anotace

Jaroslava Rejtmanová, oslovovaná Jarka, přijela na školní sraz od maturity do Chomutova vůbec poprvé. Po dvaceti letech. Většina dívek zůstala po „zdrávce“ ve zdravotnictví, jen málo z nich se uchytilo v jiných oborech. Oslava to byla velkolepá, ale už ten večer se začaly tříbit problémy, starosti, kamarádky se svěřovaly s životními prohrami, ztrátami i nálezy. Jarka je mimořádně citlivá, má dar předtuchy, od mládí je senzibilka. Její osud se stane součástí řetězce příběhů, jež téměř popírají logiku a oddělují svět Zde od toho Tam...

Specifikace

Název: Rozpusť vlasy, otevři bránu

Autor: Anna Šochová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-249-1691-0

EAN: 9788024916910

Objednací kód: -

Čtenářské recenze

Čtenářská recenze: Anna Šochová – Rozpusť vlasy, otevři bránu

24.8.2012

Třídní sraz po 20 letech. Zdravotní škola. Sblížení tří starých kamarádek. Vzpomínky na školní léta, roky po maturitě i ty další. Neobyčejné (nebo vlastně obyčejné?) životy, které se po mnoha letech začnou znovu proplétat…

Hodnocení a komentáře

Dobrý námět (Monika , 5.8.2014) Odpovědět

průměrná kniha (***)
Mě vysloveně nevyhovoval styl jakým byla kniha psaná. Některé věty jsem si musela přečíst několikrát a stejně jsem nezjistila co tím autorka myslela. Jinak příběh mě bavil.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

„Probuď se, slyšíš? Probuď se! Dýchej!“
Otevřela oči, naprosto nechápala, kde je. Někdo s ní klepe a hrudník ztuhl jako v krunýři. Svíral se a drtil, pálil nedostatkem vzduchu. V hlavě jí hučelo, ztěžka se prodírala rudými koly k vědomí. Zvuky bodaly k zešílení.
„Jarko! Nadechni se! Dělej!“
Rozpomínala se, jak to má být. Tam dole musí povolit bránici a… Slyšela se, jak hlasitě nabírá dech. Vzduch zabolel až v kostech. Křičela by, kdyby mohla. Rudá kola v mozku krájely ohnivé jiskry. Co ještě? V první řadě musela ulevit bolesti na prsou a nabrat kyslík. Soustředila se na nádechy. Zároveň se rozpomínala, kde je, dokonce na zádech rozeznala tlačící sádru Davidova předloktí.
„Už je dobře… Klid…“
Posadila se, přijala sklenici čehosi k pití. Lok se prodíral dolů a chladil. Tělo už bolelo málo... Už se
naučila před onou poslední chvílí utéct do jiného příběhu...