Rozpusť vlasy, otevři bránu
Nakladatel: | Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2011/11 | |
Počet stran: | 384 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 133 × 207 mm, 384 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 269 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 13.12.2024 18:39 |
- Sledovat titul
- Recenze (1)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (1)
Anotace
Jaroslava Rejtmanová, oslovovaná Jarka, přijela na školní sraz od maturity do Chomutova vůbec poprvé. Po dvaceti letech. Většina dívek zůstala po „zdrávce“ ve zdravotnictví, jen málo z nich se uchytilo v jiných oborech. Oslava to byla velkolepá, ale už ten večer se začaly tříbit problémy, starosti, kamarádky se svěřovaly s životními prohrami, ztrátami i nálezy. Jarka je mimořádně citlivá, má dar předtuchy, od mládí je senzibilka. Její osud se stane součástí řetězce příběhů, jež téměř popírají logiku a oddělují svět Zde od toho Tam...Specifikace
Název: Rozpusť vlasy, otevři bránu
Autor: Anna Šochová
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-249-1691-0
EAN: 9788024916910
Objednací kód: -
Čtenářské recenze
Čtenářská recenze: Anna Šochová – Rozpusť vlasy, otevři bránu
24.8.2012Třídní sraz po 20 letech. Zdravotní škola. Sblížení tří starých kamarádek. Vzpomínky na školní léta, roky po maturitě i ty další. Neobyčejné (nebo vlastně obyčejné?) životy, které se po mnoha letech začnou znovu proplétat…
Hodnocení a komentáře
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
„Probuď se, slyšíš? Probuď se! Dýchej!“
Otevřela oči, naprosto nechápala, kde je. Někdo s ní klepe a hrudník ztuhl jako v krunýři. Svíral se a drtil, pálil nedostatkem vzduchu. V hlavě jí hučelo, ztěžka se prodírala rudými koly k vědomí. Zvuky bodaly k zešílení.
„Jarko! Nadechni se! Dělej!“
Rozpomínala se, jak to má být. Tam dole musí povolit bránici a… Slyšela se, jak hlasitě nabírá dech. Vzduch zabolel až v kostech. Křičela by, kdyby mohla. Rudá kola v mozku krájely ohnivé jiskry. Co ještě? V první řadě musela ulevit bolesti na prsou a nabrat kyslík. Soustředila se na nádechy. Zároveň se rozpomínala, kde je, dokonce na zádech rozeznala tlačící sádru Davidova předloktí.
„Už je dobře… Klid…“
Posadila se, přijala sklenici čehosi k pití. Lok se prodíral dolů a chladil. Tělo už bolelo málo... Už se
naučila před onou poslední chvílí utéct do jiného příběhu...
Dobrý námět (Monika , 5.8.2014) Odpovědět