Žena v kleci

To nejmarkantnější, čím se vyznačuje skandinávská krimi, je značný důraz na lidské charaktery. Vytvořit postavy, která nejsou bezchybné či bez emocí, jako v amerických CSI seriálech, ale naopak lidé, kteří mají svůj osobní život. Život, který zasahuje do jejich práce, který vytváří mnohdy jejich svérázný pohled na svět.

A tohoto se nám dostatečně dostává v postavě komisaře Carla Morcka. Do příběhu vstupuje tento mrzutý a uštěpačný kriminalista s rozpadajícím se manželstvím po rekonvalescenci z tragického případu, při kterém jeden jeho kolega zahynul a druhý zůstal navždycky připoután na lůžko. V tomto rozpoložení s ním není lehké pracovat.

Řešením, jak využít jeho jedinečných kriminalistických schopností, a přitom zachovat klid na stanici, je udělat ho hlavním a jediným členem oddělení Q, které má za úkol vyšetřovat společensky nebezpečné nevyřešené případy z nedávné minulosti. Takto se dostane k pět let starému případu nevyjasněného zmizení významné političky Merete Lynggaardové.

Hlavní děj příběhu je tímto rozdělen do dvou časových rovin, které se v závěru setkávají v děsivém rozuzlení. Jedna dějová osa je vedena z pohledu Morcka a jeho svérázného vyšetřování, druhá je nám pokládána z pohledu Lynggaardové, roky uvězněné ženy v kleci.

Nosnými prvky celého příběhu jsou tedy tři značně odlišné postavy. Morck, mrzoutský kriminalista, který se do případu zakousl a nepustil, Merete, žena v kleci, jenž je roky vězněná a deptaná v podivné betonové „laboratoři“, a to bez jediného náznaku proč. Tou třetí výraznou postavou je Asad, postarší emigrant ze Sýrie, který je sice v postavění uklízeče podivně sestaveného jednočlenného oddělení Q nacházejícího se ve sklepení kodaňské kriminálky, ale jinak je to nečekaně vitální pomocník zcela oddaný komisaři Morckovi. Svým cizokulturním pohledem na svět bychom mohli říci, že ho Adler-Olsen použil k jistému odlehčení celého příběhu.

„Žena v kleci“ je výborně sestavený thriller, kde na jedné straně sledujeme vyšetřovatele, jak krok po kroku odkrývá záhadu zmizení slavné političky, na druhé pak už od prvních stránek sice víme, kde ona „žena v kleci“ je, ale stejně jako ona stále nechápeme proč, proč je roky držena „v kleci“.

Dalo by se říci, že motto knihy by mohlo znít takto : „Nenávist trvá celé roky. Proč tedy nezabíjet pěkně pomalu, třeba celá léta?“


Autorem renecze je Bohdan Volejníček

Přidat komentář