levý banner

Jak si žijí nebožtíci

Průměr: 5.0
(1x)
Nakladatel: Dokořán (Dokořán s. r. o.)
Edice:Zlom
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:295
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:143 × 211 mm, 436 g
Více podrobností
Běžná cena: 298 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 02.03.2025 03:54

Anotace

Tato kniha je neobvyklou, fascinující výpravou do zvláštního života našich těl po smrti. Teprve tehdy, jak Mary Roachová s humorem dokazuje, přichází ta pravá zábava. Mrtvé tělo je podmínkou životodárných transplantací, zajímavým obchodním artiklem na černém trhu, studijním materiálem, rituální pomůckou, potravou, palivem. Po dva tisíce let byli mrtví, někteří dobrovolně, jiní nevědomky, účastníky těch nejsmělejších kroků na poli vědy. S respektem k hloubce smutku a bolesti ze ztrát blízkých je smrt poučná, zajímavá, nevšední událost, kterou by bylo škoda propást.

Specifikace

Název: Jak si žijí nebožtíci

Autor: Mary Roachová

ISBN: 978-80-7363-126-0

EAN: 9788073631260

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

fantastické, ale pro silné žaludky (BoboKing , 21.10.2011) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Těžko bychom našli tabuizovanější téma v dnešní západní společnosti, než je smrt. Až někdy do 19. století jev zcela normálně začleněný do běžného životního procesu společnosti, který se teprve někdy v druhé polovině 20. století se stal … „nežádoucím“, „přehlíženým“? Společnost se stala silně materialistickou a náboženství se odsunulo na vedlejší kolej. Dnešní lidé mají značné problémy s pojmem „smrt“ či „umírání“. Je to jev, kterým se dnešní člověk moc nechce zabývat, nechává to na nemocnicích, hospicích, domovech důchodců a v konečné fázi na pohřební službě. Knížka americké autorky Mary Roachové (*1959) se nezabývá přímo smrtí či umíráním, ale tím, co se děje až po tom. A není to ani hledání důkazů o posmrtném životě či reinkarnaci. M. Roachová k tomu přistupuje čistě z materialistického pohledu, tedy co se děje s tělem po smrti. Jak už naznačuje podnázev – „Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu“ – bude to průvodce pro otrlé čtenáře. Tedy téma děsivé, ale napsané provokativně, s respektem, a hlavně s VTIPEM! Ano, není to žádná (nudná) vědecká studie pro studenty lékařských fakult. Autorka je novinářka, která projela celý svět a hledala něco nového, o čem by mohla napsat. A tak se vrhla na téma využití mrtvol ve vědeckých pokusech. A že škála využití je široká, dokazuje množství kapitol v této knize. (A to jsou jen ty, které autorka sama viděla.) Začíná prvními operacemi a pitvami, které se konaly jako veřejné atrakce k děsnému utrpení pacienta. Věděli jste, že první operace v anestézii se konaly až v druhé polovině 19. století! Předtím si pacient musel všechna říznutí, trhání, dloubání a šití užít pěkně na živo. Taky přeživších tuto léčbu bylo velmi málo. Hned následuje oblíbené frankensteinovské téma zlodějů lidských těl. A po tomto úvodu se už vrhneme na všechny ty lékařské i nelékařské pokusy s našimi nebožtíky. Jako první nám byl nabídnut výlet na pozemek knoxvillské University Tennessee, kde mají hájek určený k rekreování mrtvol. Je to výzkum rozpadu lidského těla v různých venkovních podmínkách. Zde narazíte na pojmy jako „kuřecí polévka“, což je jedno „profesně“ nazvané stádium rozpadu (po několika dnech rekreování mrtvoly) atd. Pak se podíváme na pokusy v bezpečnosti aut, kde ne vždy jsou plastové figuríny schopné podat dostatečný výkon. Další zajímavou kapitolou je vyšetřování a testování mrtvol po velkých leteckých neštěstích. Jestli došlo k fragmentaci těl (odborný termín pro pojem roztrhání na kusy), či jen k ožehnutí (intenzivní žár způsobil nitrolební var s následným puknutím lebky) atd. Armádní pokusy s figurínami moc efektní nejsou, jen skutečné lidské tělo ukáže, co dokáže dobrá zbraň či střela. Zvláště když nás provází odborník s filozofií, že nepřítele je nutné zničit, ne jen ochromit. A přes praktiky pohřebních služeb se dostaneme až k neuvěřitelným pokusům s transplantacemi odříznutých hlav či mozků. Jak je vidět, kniha nebude žádnou procházkou pro emočně labilní čtenáře. Přiznám se, že pár dní jsem k jídlu nechtěl manželčinu jinak výbornou slepičí polévku. Přesto je to tak skvěle napsaná publikace, že se nedala odložit. Z čtenářského hlediska vidím úspěch v tom, že autor není žádný lékař. Je to novinářka, která umí psát a hlavně ptát se na věci, na které se i ona někdy styděla zeptat. Nejde o chladný soupis latinských lékařských termínů, u kterých bychom nevěděli ani, o co jde. Kniha se čte jako příběhy, s vtipem a nadhledem, ale přesto s respektem. Z anglického originálu „Stiff: The Curious Lives of Human Cadavers“ přeložila Petra Pachlová. Vydalo pražské nakladatelství Dokořán v roce 2009.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.


pravý banner KK