Domácí stránka › Žánry › Populárně naučná › Životní pomoc, psychologie › Tělo, jáství a svět - Psychologicko-filosofický esej

Tělo, jáství a svět - Psychologicko-filosofický esej

Chlumský Vladislav

Nakladatel:	Dybbuk (Dybbuk – Honza Šavrda)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2009/10
Počet stran:	208
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	137 × 207 mm, 345 g
Více podrobností

Klubová cena:	135 Kč
Běžná cena:	~~179 Kč~~
Ušetříte:	44 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Poslední kusy skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 28.04.2024 09:36

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem, psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a „poznávání“ — odvozena ze Subjektivity a kosmických složek. Jsme jako osobnosti zaslepenou, a někdy i více či méně se rozsvěcující, odvozeninou Božství. Přes dlouhou sekvenci životů, kterou východní nauky nazývají „samsára“ a evoluční biologie ji pojmenovává „fylogeneze“, cestou karmického vyzrávání se nabízí cesta… Porozumět „božské hře“ je úkolem každého z nás, a je i nejvlastnějším smyslem vědy. Introspektivní pátrání po zdroji jáství, spolu s přemítáním nad výroky Mistrů a výsledky věd, vede k pochopení soupodstatnosti lidského a vesmírného, k porozumění vzájemnosti všech podmíněných jevů. Postupným vstupováním „skrytého“ do světa smyslových a prožitkových jevů se projevuje věčné Já, subjektivita, tj. božskost Universa, a vznikají „subjektivní světy“. Děje se tak na základě principu, který bychom mohli nazvat transcendentní hlubinnou účelovou příčinou. Bez pochopení principů epistemologické diference a bez cílené experimentální duchovní praxe — tj. bez pátrání po „já“ a jeho transcendentní podstatě — to nepostřehujeme.