151 důvodů, proč necestovat s tátou po Skandinávii

Tato kniha mě doprovázela na dovolenou na Lanzarote. Lucie velmi vtipně a s nadhledem popisuje své cestování s tátou po Skandinávii. Je v ní patrný generační rozdíl, ale zároveň porozumění. Třešničkou na dortu je pes Marvel, který je na cestě doprovází, a s nímž si také užijí spoustu legrace. Kniha v naší rodině posléze kolovala a zalíbení v ní našla i má mamka a můj taťka. Nedávno jsme společně cestovali po Islandu, a tak jsme některým zážitkům dokázali dobře porozumět a možná se v nich i najít :-)

Kniha je poutavá, zaujme jistě čtenáře napříč generacemi. Já jsem knihu kupovala s úmyslem darovat ji ke 13. narozeninám svému vnukovi. Neodolala jsem (již jsem četla a mám v knihovně jinou knihu Lucie Kutrové - o putování po stezce Českem) a otevřela i tuto útlejší knížku. Přečetla jsem ji tak říkajíc "jedním dechem".Výborně jsem se bavila, snad i proto, že máme v rodině několik pejsků - my s manželem konkrétně australskou ovčandu Ami. Jeden z našich synů cestuje právě v těchto chvílích se svou manželkou a další "australandou" vlastnoručně upraveným "obytňákem" právě po Norsku. Trochu jim s manželem závidíme - jsme již ve věkové kategorii Lucčina otce a mladým lidem moc přejeme, že mohou svobodně cestovat. A se psími kamarády už to vůbec nemá chybu. Knihu vnoučkovi určitě věnuji, ale půjdu koupit ještě jednu, aby i v mé knihovně měla stálé místo. Lucce , Marvelovi , (případně i tatínkovi) přeji spoustu nových zážitků.