ANDĚLÉ V BÍLÝCH PLÁŠTÍCH: Hvězdná hodina

Bylo to přesně takové, jako jsem si přála. Mám moc ráda tyto fiktivní historické příběhy, které jsou trochu založeny na příbězích skutečných. Tento vznikl díky tomu, že autorka byla hospitalizována v nemocnici Waldfriede v Berlíně. Jako pacientka měla při uzdravování dost času, aby se s historií nemocnice seznámila. Ve vitrínách poblíž bufetu byly vystaveny staré dobové fotografie, které ji natolik uchvátily, že vznikl tento příběh. Podařilo se ji nahlédnout do kroniky, z níž je možné dozvědět se o vzniku ústavu a také o lidech, kteří tu žili a pracovali. Hlavní postavou je Hanna, která se postupně vypracovala jako sestra u rentgenu, zároveň byla asistentkou v ordinaci a pravá ruka doktora Louise Conradiho. Děj příběhu se točí kolem Hanny, ale v pozadí vidíme, jak se lidé vypořádávají s hospodářskou krizí, která následovala po první světové válce. Sleduje důsledky inflace, nástup fašismu v Německu, a především dobu druhé světové války, která přinesla nemocnici mnoho starostí a utrpení. Také poválečné období znamenalo pro ústav velkou výzvu. Aby byl děj knihy né, jenom historický, ale i trochu romantický, sledujeme Hannu a její milostné vztahy. Corina Bomannová mě tímto románem přesvědčila, že mi její styl psaní sedí a jsem nadšená. Kniha má skoro 500 stran, ale já si každou z nich užila a velmi těžce jsem se loučila. Netrpělivě už vyhlížím pokračování. Moc doporučuji opravdu krásné čtení.