Domácí stránka › Žánry › Literatura faktu › Dějiny › Zeměpisné názvy v pohraničí po roce 1945 na příkladu okresu Jeseník

Zeměpisné názvy v pohraničí po roce 1945 na příkladu okresu Jeseník

Tereza Klemensová

Nakladatel:	Pavel Mervart (Mervart Pavel Mgr.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2022/01
Počet stran:	296
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	135 × 234 mm, 516 g
Více podrobností

Klubová cena:	224 Kč
Běžná cena:	~~299 Kč~~
Ušetříte:	75 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Skladem
	Pripraveno k expedici.

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 26.04.2024 16:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku... Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí, že velká část názvů byla německého původu. Tato skutečnost představovala po roce 1945, v době volající po celkové degermanizaci republiky, palčivou a zásadní otázku s celospolečenským významem. Názvy tehdy byly v různé míře odněmčovány a počešťovány. Právě na tento přejmenovávací proces – jak z hlediska formálního, tak motivačního, pohledem odborné, ale i laické veřejnosti – se text soustředí především. Rovněž podává přehled aktuálních trendů v současných pojmenovacích procesech a názvotvorbě. Autorka se snaží odpovědět na otázky, zda místní obyvatelé nově a v podstatě uměle vytvořené názvy přijali, či nikoliv, jakými způsoby vytvářeli pojmenování vlastní (tzv. živá) nebo zda se mohla mezi obyvateli uchovat některá původní a po válce úředně odstraněná německá jména. Zeměpisné názvy jsou představovány nejen jako jazykové jednotky, ale také jako historická svědectví, předmět diskuzí, doklad regionální identity, součást paměti krajiny či nástroj marketingu.