Cukrový klaun

Nakladatel:Knižní klub
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:240
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:132 × 207 mm, 320 g
Více podrobností
Běžná cena: 229 Kč

Sledovat titul
Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 22.09.2017 17:49

Anotace

Vojenský újezd Boletice, jižní Čechy, polovina devadesátých let. Po rozchodu rodičů zůstává dvacetiletý Aleš s matkou a ve volném čase fotí pozůstatky zaniklých vesnic u bývalých grafitových šachet.

Ale nejvíc ho přitahuje kolický zámeček, místo spojené s tajnými dětskými výpravami a otázkami, na které nikdo z těch, co přišli po válce, neumí odpovědět.

Fascinující příběh inspirovaný skutečnou událostí o lidech, kterým vzali domovy, ale nevykořenili jejich lásku k místu, kde se narodili.

Kniha získala v roce 2008 Literární cenu Knižního klubu.

 

Specifikace

Název: Cukrový klaun

Objednací kód: -

Zobrazit podrobnou specifikaci

Odkazy

Cenu Knižního klubu dostal Martin Sichinger

18.9.2008

Román Cukrový klaun učitele a překladatele Martina Sichingera zvítězil ve 13. ročníku Literární ceny Knižního klubu. Román se odehrává v 90. letech 20. století a mladý muž v něm pátrá po historii míst, odkud v důsledku dějinných událostí museli odejít jejich obyvatelé. Zdroj: Zpravodajství ČTK, 16.9.2008

Cenu Knižního klubu dostal román o vojenském prostoru

18.9.2008

Druhá kniha letos jedenačtyřicetiletého Martina Sichingera, román nazvaný Cukrový klaun, zvítězila v soutěži, v níž nakladatelství Knižní klub již třináct let oceňuje nepublikované rukopisy. Podle členky poroty Terezy Brdečkové vzešel letošní vítěz z celkem 61 přihlášených prací. Zdroj: www.tyden.cz

Fotografie v našich hlavách

23.9.2008

Nakladatelství Knižní klub oznámilo letošního vítěze již třináctého ročníku své ceny pro nepublikované rukopisy minulé úterý. A při té příležitosti vítěznou knihu Martina Sichingera rovnou vyslalo do knihkupectví. Autor: Ondřej Horák Zdroj: Lidové noviny str. 3 Premiéry, 18.9.2008

Zaniklé vsi, lži, vraždy a další křivdy

23.9.2008

Mezitím se samozřejmě dočkala několika redakčních úprav (například se změnil název, původní byl Lešanská kronika či Kronikář), což je mimochodem servis, který mnohým českým prozaickým textům zoufale chybí. Rovnou je však nutné konstatovat, že sebelepší redaktor by z rukopisu moc nevykouzlil a autoritativnější typ by možná pisateli doporučil, aby se na své dílo znovu podíval a dopsal jej. Autor: Pavel Mandys Zdroj: Týden str. 82 Kultura, 22.9.2008

Hodnocení a komentáře

Moc se mi to líbilo (Blanka Michalcová , 12.2.2013) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Velmi smutný a drsný příběh z českého pohraničí, kam krutě zasáhla 2. světová válka i komunistická éra a ani současnost není nijak růžová. Musím říct, že i týden po přečtení mi příběh stále leží v hlavě, hodně mě zasáhl.

Recenze (29.11.2009) Odpovědět

průměrná kniha (***)
Prectete si recenzi na http://new.nomenomen.cz/?q=node/141

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Kdepak asi skončila lešanská kronika, pomyslel si. Podle protektorátního nařízení z roku 1940 měla být předána krumlovskému okresnímu úřadu, ale k tomu nikdy nedošlo - někdo ji celou válku schovával doma. Kotas ji jednou viděl jako kluk; na první straně stálo velkým ozdobným písmem LEŠANSKÁ KRONIKA a hned na druhou stranu vlepil starosta fotku lešanské návsi - tedy spíš obrovské louže, která se rozprostírala před kostelem a u níž se věčně kolíbaly husy. Jeden ze sedláků k ní vysypal obrovskou hromadu kamene, aby ji později ohraničil úhlednou hrází, což se mu ovšem nikdy nepodařilo. Zatlučené okno zvonice připomínalo oko, které nedokáže snést výhled na náves a na dvory za vraty statků; ani nebylo divu, hnůj stál obvykle uprostřed dvora vedle studny, ke které chodili močit psi, krávy i hospodář. Některé vesnice vydaly obecní nařízení, podle kterého se nesměly na náves pouštět slepice, husy a kachny, ale v Lešanech na takové novoty nikdo ani nepomyslel.
Nemám doma ani jedinou fotku Lešan, pomyslel si roztrpčeně a v tom okamžiku zdvihl Aleš aparát a vyfotil ho.
To byla poslední kapka.


Žánry