Jménem mojí sestry

Kapitoly v knize jsem doslova hltala, bála jsem se konce, ale zároveň jsem chtěla vědět jak vše dopadne. Postavy jsou napsány tak, že s nimi vše prožíváte až do hořkého konce, fandíte jim, a pak vás s nimi bolí srdce. A musím pochválit i krásnou obálku.

Páni! Vůbec bych neřekla, že toto je autorčina prvotina. Ten styl psaní byl úžasný, od knížky jsem se nemohla odtrhnout a doufám, že se od Barbory Linke dočkáme nějakého dalšího díla. Jménem mojí sestry je příběh dvojčat, výprávěný z pohledu jedné ze sester - Soni a odehrává se v protektorátní Praze. Dobová atmosféra na vás z knihy úplně dýchne a přenese vás do období druhé světové války. Z příběhu jsem měla podobný dojem jako ze seriálu První republika. Je to sice jiná doba, ale užívala jsem si to stejně. Navíc hlavní hrdinka mi charakterem maličko připomínala Magdalenu Škworovou - byla taková rázná, živá, občas drzá a stála si za svým. Celkově mě čtení moc bavilo a byla bych ráda, kdyby se tento historický román dostal k více lidem.