Sestry z Osvětimi

Pravdivý příběh dvou sester z Holandska. Ač samy Židovky, pomáhaly dalším Židům skrývat se před nacisty. Dům, ve kterém žily, Vysoké hnízdo, byl skvělým úkrytem. Avšak ani sebelepší plán nemohl během druhé světové války zaručit, že vyjde. Sestry byly nakonec prozrazeny a dostaly se do Osvětimi. Jako vždy, příběh s tímto tématem, je velice silný a zasáhne Vás. Hned v úvodu Vám autorka přiblíží, proč začala zjišťovat vše o historii domu a já ji naprosto chápu. Dům je zde vylíčen tak, že bych se nejradši hned rozjela do Holandska a navštívila ho. V knize jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, včetně toho, jaké to bylo v Holandsku během druhé světové války. Autorka si musela dát s knihou neskutečnou práci, na konci knihy zmiňuje veškeré prameny, které studovala a opravdu si dala záležet, aby se dobrala pravdy. Kniha je někde na pomezí literatury faktu a beletrie. S tím už jsem u jedné knihy s tímto tématem měla problém a tady mi to taky trochu vadilo. Na beletrii to bylo méně čtivé a bylo tam hodně jmen a hodně informací. Na historii faktu mi tam přišlo moc popisů např. krajiny a pocitů. V poslední třetině knihy, kdy se sestry dostanou do Osvětimi, však kniha nabrala spád a četlo se to úplně samo. Ještě jeden drobný problém vidím v názvu, podle něj jsem čekala úplně něco jiného, ale nakonec se z knihy vyklubalo něco lepšího a předčilo i mé očekávání. Jednu hvězdičku však ubírám, s porovnáním ostatních knížek s tímto tématem, byla o něco slabší, ale i tak velmi dobrá. Kdo má tuto tématiku rád a zajímá se o osudy lidí během druhé světové války, tak rozhodně doporučuji k přečtení, byla to zajímavá a silná kniha.

Když jsem sahala po Sestrách z Osvětimi, měla jsem opravdu chuť zrovna na tenhle žánr a hodně jsem se na knihu těšila. Bohužel jsem měla ale hrozný problém se začíst, protože jsem ke knize přistupovala asi poněkud jinak, než jsem měla. Já jsem čekala klasický román, ale osobně si myslím, že se jedná spíše o literaturu faktu. Velkou část knihy jsme měla pocit, jak kdybych četla nějakou přednášku z dějepisu nebo novinový článek. Samá data, čísla, faktické údaje a málo emocí. Pokud tedy po Sestrách z Osvětimi pokukujete, přistupujte ke knize spíš jako k literatuře faktu. Za mě bylo i hodně poznat právě i to, že autorka je novinářka. Celkově tedy kniha byla zajímavá, bylo vidět, že autorka si s ní dala velkou práci, ale styl psaní nebyl to, co jsem očekával, protože jsem čekala něco klasicky románového. Nic méně pokud ke knize přistoupíte správně, věřím, že budete spokojeni.

Knížky z období druhé světové války se mně nečtou lehce (kvůli obsahu). Tahle určitě nebyla výjimkou, ale na kvalitě díla jako takového to nikterak neubírá. Největší zajímavostí pro mě určitě byl fakt, že kniha byla sepsána podle skutečného příběhu sester Janny a Lien. V Nizozemsku, kde žily, skrývaly ve velkém domě další Židy, přestože samy byly v ohrožení. Právě část knihy, kdy všichni žijí ve "Vysokém hnízdě" se mně líbila nejvíc, i když jsem samozřejmě věděla, že bude následovat tragický sled událostí. Sestry nakonec byly prozrazeny a společně se svými rodiči a bratrem odvezeny do Osvětimi. Jejich dětem a manželům se podařilo ukrýt v Nizozemsku. Dalším zajímavým faktem bylo to, že autorka téhle knihy sama v domě zvaném "Vysoké hnízdo" žila a pátrala po jeho historii - tak vlastně tenhle příběh vznikl. Čtení to samozřejmě není lehké, ale taková už je zkrátka minulost, kterou by si lidé měli připomínat.