Domácí stránka › Žánry › Cestování, mapy › Cestopisy a reportáže › Ztroskotání - Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527-1536)

Ztroskotání - Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527-1536)

Álvar Núnez Cabeza de Vaca

Nakladatel:	Argo (Argo, spol. s r.o.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2019/09
Počet stran:	-
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	154 × 207 mm, 650 g
Více podrobností

Klubová cena:	186 Kč
Běžná cena:	~~248 Kč~~
Ušetříte:	62 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Poslední kusy skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 27.04.2024 16:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Álvar Núnez Cabeza de Vaca (asi 1490–1556/9), se v roce 1527 coby pokladník účastnil neúspěšné výpravy Pánfila de Narváez na Floridu. Následujících téměř deset let prožil mezi indiánskými kmeny, roku 1536 pěšky dorazil na území dnešního Mexika. V roce 1537 se vrátil do Španělska a v roce 1540 byl jmenován guvernérem a generálním kapitánem území Rio de La Plata. Druhá výprava ho dovedla podél řeky Paraná do města Asunción, kde se dostal do konfliktu s místním zástupcem krále, mj. i pro laskavý postoj k domorodcům. Po návratu vydal o obou cestách zprávy. V té slavnější, Ztroskotání (Naufragios), popisuje výpravu na Floridu a zkušenosti z pobytu mezi indiány v oblasti kolem Mexického zálivu. Druhá, Komentáře (Comentario), líčí cestu do oblasti Rio de La Plata. Ztroskotání jsou považována za jednu z nejvýznamnějších písemných památek dokumentujících španělské zámořské plavby. Údaje o indiánských kmenech u Mexického zálivu, z nichž řada během 16. století zanikla, jsou zřejmě velmi přesné, i když autor se neubránil automytizaci, když se ze sebe snažil setřást podezření, že přispěl k nezdaru Narváezovy výpravy. Ztroskotání mají zásadní význam i pro počátky hispanoamerické literatury, volně na ně navázali první hispanoameričtí romanopisci, jako např. C. de Sigüenza y Góngora ve své knize Útrapy Alonsa Ramíreze (Infortunios de Alonso Ramírez, 1690). Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.