Vlak pro děti

Příběh začíná těsně po druhé světové válce na jihu Itálie, kde jsou vybrány děti z nejchudších rodin a budou poslány vlakem na sever, kde se o ně postarají místní. Pro desítky dětí to znamená zásadní životní změnu, strach, nejistotu i naději. Malý Amerigo však zjistí, že větší výzva nebyla odjet, ale vrátit se. Knížka o novém tématu, o kterém jsem nic nevěděla. Děti z chudých rodin, které z ničeho nic nasednou na vlak a jedou za „lepším“, a které se budou za rok vracet zase zpátky domů. Příběh je vyprávěn pohledem malého Ameriga, který nám vše popisuje s dětskou nevinností. Jemu připadá normální, že je chudý a že si nemůže dovolit pořídit třeba nové boty. Když se však dostane na sever, ocitá se v úplně jiném světě. Překvapilo mě, že zhruba ve 2/3 knihy je velký časový skok a potkáme zde Ameriga v dospělosti. V poslední části knihy si tak urovnává své myšlenky a pocity. Ač jsem si myslela, že bude kniha více dějová a akčnější, nakonec se z ní stala spíše kniha „přemýšlivá“, o uvědomění si spousty věcí a souvislostí, o lásce i o odpuštění. Zvláštní a zajímavá kniha, která určitě stojí za povšimnutí.