Domácí stránka › Žánry › Populárně naučná › Ezoterika, duchovní nauky › Hebrejská kniha mrtvých

Hebrejská kniha mrtvých

Nakladatel:	Eminent (EMINENT - Ing. Jiří Kuchař)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2005/04
Počet stran:	210
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	171 × 241 mm, 552 g
Více podrobností

Běžná cena:	299 Kč

	Není skladem
	Titul by měl být k dispozici 17.1.2025, do naskladnění zbývá 33 dní.

Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 13.12.2024 18:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

V Hebrejské knize mrtvých líčí Zhenya Senyak putování duše mezi životy a její konečný návrat ke stvořiteli Všehomíra. Je to strhující vyprávění o zkouškách, strastech, obětech a lásce, jenž ukazuje cestu k osvobození duše z koloběhu životů. Každý zná příběh o národu, jenž byl zotročen a později zázračně osvobozen, aby po krutém strádání na poušti překročil řeku a usadil se v zaslíbené zemi. Prvním zastavením Hebrejců je starobylé město Gilgál, Kolo, což je hebrejský termín pro reinkarnaci. V Hebrejské knize mrtvých je právě reinkarnace ústředním motivem: kvůli ní byla podniknuta úmorná cesta přes poušť, na níž se má duše osvobodit, aby mohla znovu sestoupit do těla v pozemském světě Asija a konat tam dílo Boží. Narážky na reinkarnaci nalézáme na nejrůznějších místech hebrejské bible, dokonce i v Talmudu. Zmiňuje ji též antický historik Josephus Flavius v dílech Starožitnosti židovské a Válka židovská. V období po uzavření Talmudu byla nauka o gilgálu přijata Karaity a když se ve 12. století objevila tajemná kniha Bahir, byla tato nauka považována za samozřejmost a stala se klíčovým pojmem kabaly. Hebrejská kniha mrtvých přibližuje židovské náboženství z jeho méně známé stránky. Vychází ve výpravné podobě, doplněna informativním úvodem Hustona Smithe, profesora religionistiky na univerzitě v Berkeley, a zasvěcenými úvahami rabína Jonathana P. Slatera z New Yorku.