Slunce mrtvých

Anotace

Ukázka z textu

str. 126

Kdysi se na tomto místě – jsou to tři roky! – utábořily šílené námořnické tlupy, které rozpoutaly boj o moc. Námořníci odsud stříleli z děl do tatarských vesnic, podrobovali si pokorný Krym. Pili ukořistěné víno, rozbíjeli láhve o kameny a dobývali se bajonety do konzerv. Ještě se dá na zrezivělých konzervách přečíst – sladká a pálivá paprika, plněné tykve a lilky, broskvový a třešňový kompot – Šišman… Onen Šišman, kterého zastřelili na cestě. Válel se v prachu, na slunci, majitel konzervárny v žaketu a náprsence, s roztrhanými kapsami a otevřenou pusou, z které vytloukli zlaté zuby. Dnes konzervy nedostanete, ale v roklích a ve škarpách najdete hromadu proražených zrezivělých plechovek, v nichž hvízdá vítr. S kalným zrakem, opojeni vínem, burani s vystouplými lícními kostmi a tlustými krky rozbíjeli o kameny flašky od muškátového vína, portského a alicantu – hodně střepů je kolem! A na ohních pekli ovce, jimž vyrvali střeva rukama a kameny vyškrábali vnitřnosti jako kdysi jejich předci. Tančili s řevem kolem ohňů, ověšeni nábojnicovými pásy a granáty, a v keřích spali s děvčaty…
Slavní Evropané, nadšení znalci „srdnatých činů“!
Za honosnými psacími stoly, z nichž nikdo neshodí podobizny milovaných tváří a na nichž důležitě spočívají započatá díla, čtete – chráněni Zákonem – s příjemným vzrušením o „největším z experimentů“ – úžasné změně života. Opakujete zneklidňující slova, která nutí pyšně bít srdce znavená klidem, ty řehtačky halasící o titánských vzletech ducha, gigantické obnově života, živelném vzedmutí národní síly, vznešené snaze giganta-proletariátu, jenž si uvědomil svoji moc… – uslyšíte spoustu zvučných slov, zaprodaných za pětník bezostyšnými a lehkomyslnými veršotepci.
Teskníce po rozletu tleskáte a jste odhodláni poslat pozdrav. Poskytujete úctyhodné rozhovory, jste nadšeni, vyjadřujete svůj souhlas a velkoryse omlouváte ojedinělosti, ochotně opakujete, že nechybuje pouze ten, kdo… Ano, je to pochopitelné. Vaše proslulá jména, poznamenaná šťastným osudem, hlásají do světa, že vše je normální. Vaše blahosklonné řeči naplňují srdce opovážlivců, vydávají jim pochvalné uznání.
Nevidíte si na špičku nosu.