Atlasova vzpoura

Tato kniha je náročná na čtení a chce čas. Dějové pasáže se střídají s filozofickými úvahami a pokud je chcete vstřebat a pokusit se je pochopit, potřebujete čas. Děj sám o sobě je prvoplánový, ale některé části jsou popsané výborně (např. vznik podmínek pro nehodu v tunelu). U jiných si připadáte jako při čtení červené knihovny (příchod Dagny do údolí). Ale stěžejní u tohoto románu je jeho snaha o vysvětlení filozofických úvah na obranu individuální osobnosti, která chce od společnosti jen jedno, ať ji nechá žít a dělat si svou práci. Nejvíc mne ale jako člověka, co se narodil pár let po vydání románu udivilo, jak přesně popisuje postup degenerace kolektivistické společnosti (zřejmě i po emigraci udržovala styky s lidmi ze SSSR). Mohl jsem srovnávat s vlastními zkušenostmi z druhé poloviny 80-tých let. A samozřejmě z reality kterou zažíváme v posledních letech, kdy opět nabírá na moci snaha o kolektivní rozhodování a spravedlivé přerozdělení bohatství společnosti. A kdy se vůdci státu zaštiťují blahem lidu a problémy řeší "směrnicemi". A ze slova "podnikatel" se stala nadávka. Kniha je výborným zdrojem argumentů pro ty, co mají plné zuby tvrzení, že bohatství lze dosáhnout jen díky dobrým kontaktům a známostem. A pro ty, co nemají pocit, že je jejich povinností být solidární se všemi kolem.