Domácí stránka › Žánry › Populárně naučná › Ezoterika, duchovní nauky › Kosmologický důkaz boží existence v životě a myšlení

Kosmologický důkaz boží existence v životě a myšlení

Stanislav Sousedík

Nakladatel:	Vyšehrad (Albatros Media a. s.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2014/04
Počet stran:	208
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	131 × 200 mm, 210 g
Více podrobností

Běžná cena:	248 Kč

	Není skladem
	Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.

Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 13.12.2024 18:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Ve své práci se autor pokouší o novou formulaci důkazu Boží existence na základě empirického světa, tedy tzv. důkazu kosmologického, a o řešení některých otázek, které s ním souvisí. Jedná se předně o otázku místa, které tento důkaz zaujímá v lidském životě, a dále o problémy některých jeho filosofických předpokladů. Kosmologický důkaz není sám o sobě nijak nový: objevuje se prvně u Platóna, v rozvinuté podobě u Aristotela a po ně ve středověké scholastice. V novověku mu dal vytříbenou podobu především Leibniz. Záhy po něm se však objevili na scéně evropského myšlení dva myslitelé, jejichž jména se stala přímo symbolem dodnes trvajícího zpochybnění kosmologického důkazu: David Hume a Immanuel Kant. Teprve v souvislosti s moderním rozvojem analytické filosofie se opět vynořuje jistý zájem o důkazy Boží existence, které by si mohly nárokovat objektivní platnost - vedle apriorního důkazu ontologického i o důkaz aposteriorní, kosmologický. Jeho tzv. přírodovědnou formulaci dnes reprezentuje zejména oxfordský filosof náboženství Richard Swinburn. Vedle toho lze však tento důkaz i v rámci metafyziky, a právě metafyzickou důkazní metodou je vedena předkládaná práce: Pojmovou analýzou přirozeného jazyka se snaží zjistit nejobecnější rysy empirického jsoucna. Získané poznatky poté vysvětluje tím, že deduktivně hledá odpověď na otázku „proč?“. Odpověď, k níž takto metafyzika dospívá, by proto měla být v principu - alespoň podle toho, jak si tato věda sama rozumí - odpovědí nikoli pravděpodobnou, nýbrž jistou.