Domácí stránka › Žánry › Děti do 10 let › Romány, povídky, příběhy pro mladší děti › Foukací povídky

Foukací povídky

Nakladatel:	Meander (Albatros Media a. s.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2013/10
Počet stran:	48
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	178 × 209 mm, 406 g
Více podrobností

Klubová cena:	318 Kč
Běžná cena:	~~398 Kč~~
Ušetříte:	80 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Skladem, doručíme do Vánoc.
	Pripraveno k expedici.

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 15.12.2024 07:14

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Autorská kniha Petra Nikla Foukací povídky je souborem kratších textů pro děti, inspirovaných i ilustrovaných hračkami jeho maminky, v jejichž prostředí vyrůstal a na kterých mnohdy jako první testoval jejich odolnost. Nejeden z nás vyrůstal s pískacím harmonikovým Kocourem Libuše Niklové, jehož podroboval všelijakým hravým zkouškám, a nafukovacím Buvolem či Slonem, na nichž se mohl do sytosti vydovádět. Jednoznačně nejznámější hračky Libuše Niklové, jež se staly milými společníky hned několika generací dětí, nedávno oficiálně vstoupily mezi ikony českého designu. Přesto jen pár zasvěcených ví, že jejich autorkou byla právě zlínská rodačka. A málokdo tuší, že tvorba této talentované návrhářky čítá vskutku úctyhodné množství inovativních plastových hraček, jejichž originalita a výtvarná úroveň ve své době výrazně předčily běžnou hračkářskou produkci jak u nás, tak ve světě. Na skříni mám Kocoura, on mou paměť vyšťourá... Byly mi tři roky a on se svým narozením přesně trefil do mých sápacích snů. To jsem ještě netušil, že jsem zkušební králík jeho tisících budoucích dlábitelů. Byl jsem zvyklý, že se doma zjevovala čerstvě vyvržená zvířata, která přiváděla na svět maminka. Mluvím o nich schválně jako o živoucích tvorech, protože pro mě dávno tito společníci překročili pouhou roli předmětu, která má něco nahrazovat nebo na něco "skutečného" teprve připravovat. Přeskočili z hračky --- do hry o život. Stali se sami sebou, nezávislí na svých živých vzorech, prožili se ke mně jako sourozenci, jejichž blízkost cítím s plynoucím časem víc a víc. Většina z nich je nafukovacích, musí se jim vdechnout duše, aby se zjevili. Vyšťouraná paměť je skutečnější, můžu-li si na sebe skrze ně přes půlstoletou propast sáhnout. Foukací pohádky jsem někdy musel napsat a letos ke mně konečně přivály.