Domácí stránka › Žánry › Učebnice, vzdělání › Literární vědy › Nebezpečná literatura? - Antologie z myšlení o literární cenzuře

Nebezpečná literatura? - Antologie z myšlení o literární cenzuře

Tomáš Pavlíček a kolektiv

Nakladatel:	Host (HOST - vydavatelství, s.r.o.)
Edice:	Teoretická knihovna
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2013/07
Počet stran:	600
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	135 × 210 mm, 656 g
Více podrobností

Klubová cena:	262 Kč
Běžná cena:	~~349 Kč~~
Ušetříte:	87 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 39 Kč Kurýr - WE\|DO: od 69 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

ks Přidat do košíku

	Skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 1 - 2 prac. dní.

Poslední změna: 29.03.2023 17:19

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Kniha přináší výbor z teoretických a historických studií k tématu literární cenzury, které od osmdesátých let podstatně ovlivnily mezinárodní diskusi o tomto interdisciplinárním fenoménu Cílem svazku je zachytit podstatnou proměnu, jíž zkoumání cenzury v prostředí humanitních a sociálních věd v posledních desetiletích prošlo, a poukázat na možnosti využití nových přístupů (nejen) v oblasti literární historiografie. Vybrané texty pocházejí z různých jazykových oblastí a vědeckých kultur (anglická, francouzská, německá, polská, ruská). Na úvod jsou zařazeny studie Aleidy a Jana Assmannových, kteří cenzuru zkoumají v kontextu kulturní antropologie, a Pierra Bourdieua, který ji hledá v základních strukturách jazyka a diskursu. Právě jeho podnět spolu s myšlením Michela Foucaulta ovlivnil stoupence „nové cenzury“ (new censorship), kteří své přístupy představili v programových sbornících Administration of Aesthetics (1994) a Censorship and Silencing (1998). Tento směr v přítomné knize reprezentují studie Richarda Burta, Judith Butlerové, Brooka Thomase či Michaela Holquista, do svazku však byly zařazeny rovněž úvahy autorů, kteří se s podněty „nové cenzury“ vypořádávají s kritickým odstupem (Beate Müllerová) či ve svém promýšlení tématu vycházejí z teorie systémů a teorie komunikace (Reinhard Aulich, Armin Biermann, Andrzej Urbański). Celek doplňují úvahy předních kulturních historiků a literárních vědců (Roberta Darntona, Marty Fikové, Rogera Chartiera, Lva Loseva, Annabel Pattersonové, Thomase Louého a Blaise Wilfert-Portala), kteří se zabývají dalšími otázkami souvisejícími s literární cenzurou (komparativní historie cenzurních systémů, ezopské psaní atd.). Tuto zprávu o stavu mezinárodní diskuse v knize uzavírá bibliografický přehled domácího, převážně historického bádání od konce osmnáctého století do současnosti.