Jitra v Dženínu

Země bez lidí pro lidi bez země.

Sledujeme osudy Amál, která po smrti matky odchází z utečeneckého tábora v Dženínu do sirotčince, který slouží ve dne jako škola. Právě ona je potomkem – pravnučkou – místního stařešiny a je především ovlivněna životy svých dvou bratrů. Jeden je unesen a stává se někým jiným; bojovníkem v izraelské armádě. Ten druhý naopak obětuje vše pro svou vlast Palestinu, a tak není divu, že jsou oba navzájem nepříteli. Rozpomene si Ismael na svoji pravou rodinu? Dokáže překonat nové rozdíly společnosti?

Náš smutek dokáže rozplakat kameny.

Amál se podaří získat stipendium a odlétá do Ameriky, do země nových počátků. Opouští své kořeny a začíná žít život někoho jiného. A ačkoliv nechce ztratit své já, nemá jinou možnost. Je z ní Amy. Těžce si zvyká. Po letech se proto ráda navrací zpět za svojí rodinou – bratrem a jeho ženou Fátimou, která z Amál udělala tetu. Dočká se tady konečně Amál vytouženého štěstí?

Jak opouští část světa svět?
Co zraní tě, dává ti požehnání…
Tma je tvou svící.
Tvé hranice jsou tvou výzvou.
Dát ti vysvětlení, rozbil bych
Skleněný příkrov tvého srdce,
A ten už nejde spravit.
Stačí ti má slova,
Nebo z nich mám vymačkat o něco víc šťávy?

*

„Jak moc mě máš rád?“
„Moje láska je velká jako moře se všemi rybami. Tak velká jako nebe se všemi ptáky. A tak velká jako země se všemi stromy.“
„A co vesmír se všemi planetami? Na to jsi zapomněl.“
„Už se k tomu dostávám. Buď trpělivá,“ zabafal z dýmky. Vydechl: „A má láska je větší než vesmír se všemi planetami.“
„A Jusúfa máš ráda taky tolik?“
„Ano. Jako moře…ale bez všech ryb.“
Mé srdce povyrostlo o všechny ty ryby a o představu, že mě baba má rád přece jen o něco víc.

…

Houževnatost našla v srdcích Palestinců úrodnou půdu a zrnka odporu se jim zadřela do kůže. Odolnost se postupně stala charakteristickým rysem uprchlické společnosti. Nebylo to však zadarmo – zaplatila za to ztrátou citlivosti. Naučila se oslavovat mučednictví. Jen mučednictví nabízelo svobodu. Jen ve smrti byli konečně nezranitelní vůči Izraeli. Mučednictví se stalo posledním výrazem vzdoru proti izraelské okupaci.

*

Kniha Jitra Dženínu snad nezapadne mezi ostatní díla v regálu knihkupectví, či knihoven. Tato poutavá sága zahrnující šest dekád palestinsko-izraelských vztahů nabízí opravdu netradiční pohled na tento válečný, ale především politický konflikt. Upoutala mě hned takovou netradiční obálkou s plachou dívenkou ve dveřích, takže jsem měl hned jasno, že ji nemůžu nechat jen tak ležet a nepřečíst si jí. Vyprávění mě nezklamalo, neboť jsou zde vypodobněny zajímavé obrazy s báječnými promluvami hrdinů, a naopak mi dalo nový pohled na věc.

Autor recenze: Josef Němec