Děsivé splynutí 1 – Vidím to, co vrah

Vee bydlí se svou mladší sestrou Mattie a jejich otcem, který ale kvůli své práci není věčně doma. Jednoho dnes se Vee omylem podaří dostat do těla člověka, který zrovna zavraždil Mattiinu kamarádku, ale všichni si myslí, že spáchala sebevraždu. A Vee nikomu nemůže říct, jelikož nemá žádný důkaz a o své schopnosti nemůže nikomu říct, protože se bojí, aby to nedopadlo stejně, jako když to před lety oznámila otci, který ji odvedl k psycholožce. Brzy poté zemře další Mattiina kamarádka a Vee se začne bát, že by vrah mohl jít i po její sestře. A jelikož si všichni myslí, že to jsou sebevraždy, tak se Vee pustí do "vyšetřování" na vlastní pěst.

Kniha se čte s velkou lehkostí. Začala jsem číst a najednou byl konec. Děj byl poutaví a pro mě i nepředvídatelný. Až skoro do posledních stránek jsem nevěděla, kdo je vrahem. Rozhodně se těším na další díl. Sice patřím nejspíš k menšině (tedy podle recenzí, které jsem četla), ale je mi to úplně jedno. Já jsem knihou nadšená. Tuto knihu bych doporučila především těm, kteří mají rádi YA a mají chuť začít číst i jiný žánr. Vidím, to co vrah krásně spojuje žánr YA s lehkou detektivkou. Jelikož je Vidím, to co vrah autorčina kniha, tak musím uznat, že se jí tato kniha velice povedla.

Úryvek:

Sedím u bílého stolu, přede mnou je blok kvalitního papíru. Slova se táhnou po papíře jako pavouci, plynou z pera, které držím v rukavici.
Kdo jsem?
A proč mám rukavice?
Slova, která píšu, říkají: Tohle si nezasloužím.
Když se postavím, vidím růžové stěny a obrázky baletek. Sophiin pokoj.
Nic neslyším.
Otočím se od stolu a vidím postel. Je to rozhodně Sophiina postel, ale teď má jinou barvu. Dřív byla pokrytá čistě bílou přikrývkou. Teď je tmavě hnědá. A mokrá. Velmi mokrá. Na posteli něco je. Je to Sophie. Její inkoustově černé vlasy rámují bilý obličej. Paže jí bezmocně leží po stranách, na obou zápěstích dlouhá řezná rána.

Autorka: Alena Pelikánová