Domácí stránka › Žánry › Klasika, světoví autoři › Česká současná › Naděje a iluze - Čeští a slovenští spisovatelé v reformním hnutí šedesátých let

Naděje a iluze - Čeští a slovenští spisovatelé v reformním hnutí šedesátých let

Jan Mervart

Nakladatel:	Host (HOST - vydavatelství, s.r.o.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2011/03
Počet stran:	376
Typ, vazba:	Kniha, paperback
Formát, hmotnost:	134 × 209 mm, 424 g
Více podrobností

Klubová cena:	224 Kč
Běžná cena:	~~299 Kč~~
Ušetříte:	75 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Poslední kusy skladem
	Připraveno k expedici

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 27.04.2024 16:39

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963–1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968. Na jejich pozadí současně sleduje myšlenkový vývoj reformně smýšlejících spisovatelů. Zaznamenává proměny jejich postojů vůči aktuální politice stranického vedení Antonína Novotného i Alexandra Dubčeka, věnuje se vnitřní názorové diferenciaci uvnitř Svazu československých spisovatelů a představuje tuto organizaci jako důležitou nátlakovou skupinu s nemalým politickým i společenským vlivem. Pojetí Jana Mervarta zároveň přesahuje ryze národní vymezení tématu a soustředí se na rozdíly v přístupu slovenských a českých spisovatelů k vlastním politickým elitám. Nabízí tak odpověď na otázku po příčinách odlišné povahy společenských procesů v obou částech republiky na konci šedesátých let. Je totiž zřejmé, že ačkoliv reformní proces vykazoval v českých zemích a na Slovensku podobné tendence, jednoznačná časová ani tematická paralela mezi Prahou a Bratislavou prakticky neexistovala. Autor se nicméně vymezuje vůči zažitému schématu založenému na české „demokratizaci“ a slovenské „federalizaci“ a usiluje o zachycení vnitřní logiky liberalizačního procesu, která byla v českých zemích i na Slovensku determinována odlišným historickým i kulturním vývojem.